17 C 259/2022-29 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24. 5. 2022 domáhal po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovanou uzavřel dne 17. 7. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] podle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 100 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 16,9 % ročně. Žalovaná se zavázala hradit úvěr prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, tyto však řádně nehradila, a proto byl úvěr ke dni 6. 5. 2021 zesplatněn. Žalovaná na předmětný úvěr dluží na jistině částku 76 904,79 Kč, poplatky ve výši 2 666 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 986,90 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 995,81 Kč a úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny od 2. 7. 2021. Pohledávka ze smlouvy přešla na žalobce na základě smluv o postoupení pohledávek. Žalovaná na dluh ničeho neplnila, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy právního zástupce žalobce. Žalovaná se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřila, nesporovala tedy tvrzení v žalobě uvedená. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování – smlouvy o úvěru ze dne 17. 7. 2017, [číslo] smluv o postoupení pohledávek ze dne 1. 7. 2021 a 29. 7. 2021, žádosti o úvěr, předžalobní výzvy, oznámení o postoupení pohledávek, oznámení o zesplatnění úvěru a podkladů pro soudní jednání učinil soud skutkový závěr o tom, že spol. [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela dne 17. 7. 2017 se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] podle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 100 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 16,9 % ročně. Žalovaná se zavázala hradit úvěr prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, tyto však řádně nehradila, úvěr tak byl ke dni 6. 5. 2021 zesplatněn. Žalovaná na předmětný úvěr dluží na jistině částku 76 904,79 Kč, poplatky ve výši 2 666 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 986,90 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 995,81 Kč a úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny od 2. 7. 2021. Pohledávka ze smlouvy přešla na žalobce na základě smluv o postoupení pohledávek, když o této skutečnosti byla žalovaná informována. Žalobce žalovanou vyzýval k úhradě dluhu, tak však na výzvy nereagovala. Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“) a ze zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi spol. [právnická osoba], [IČO] jako původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o.z. Původní věřitel svoji povinnost ze smlouvy splnil a žalované poskytl dohodnuté peněžní prostředky. Žalovaná však porušila svou povinnost vrátit věřiteli peněžní prostředky řádně a včas včetně poplatků, když na dluh plnila jen v částečném rozsahu. Postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobce posoudil soud podle ust. § 1879 a násl. o.z. Žalovaná neprokázala, že by žalovanou částku žalobci nebo jeho právnímu předchůdci zaplatila. S ohledem na skutkové a právní závěry soud žalobě částečně vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku 79 570,79 Kč, již tvoří nesplacená jistina ve výši 76 904,79 Kč a dlužné poplatky ve výši 2 666 Kč. Dále žalované uložil zaplatit příslušenství ve formě kapitalizovaného úroku ve výši 986,90 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 995,81 Kč (vyčíslených ke dni postoupení pohledávky, tj. k 1. 7. 2021) a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z nesplacené jistiny od 2. 7. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 16,9 % ročně z nesplacené jistiny od 2. 7. 2021 do 4. 8. 2021 a úroku ve výši 8,5 % ročně z nesplacené jistiny od 5. 8. 2021 do zaplacení. O úrocích z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1968, § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta co do úroku ve výši 8,4 % ročně z částky 76 904,79 Kč od 5. 8. 2021 do zaplacení a to v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, kdy u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Splatnost úvěru nastala dne 6. 5. 2021, 90 dnů tak uplynulo dne 4. 8. 2021 a od 5. 8. 2021 tak náleží žalobci pouze úrok ve výši 8,5 % v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb a nikoliv úrok ve výši 16,9 % ročně. V této části tedy byla proto žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, kdy jeho neúspěch byl pouze v části co do příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 882 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 184 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 570,79 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva k plnění, 3. sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 800 Kč ve výši 2 898 Kč (výrok III.). Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.