17 C 260/2022-30 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 12 135 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaná je vlastníkem bytu č. 1 a č. 2 v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] a jako vlastník bytu je povinna přispívat na náklady spojené se správou domu (fond oprav) a zálohové platby za dodávky služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaná nezaplatila platby za období od 8/2021 do 4/2022 (8x 900 Kč), vyúčtování služeb za rok 2020, jehož nedoplatek činí 2 090 Kč (za byt č. 2) a měsíční platby za období 1/2022 za byt č. 1 ve výši 2 845 Kč, celkem tedy 12 135 Kč. Společenství vlastníků pro dům [ulice a číslo], [obec], [IČO] uzavřelo dne 23. 4. 2018 se [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], jako správcem Příkazní smlouvu o obstarávání správy domu. Touto smlouvou SVJ zmocnilo žalobkyni, aby vlastním jménem vymáhala po dlužnících dlužné předpisy plateb spojených s vlastnictvím a užíváním bytu, popřípadě další dlužné částky související se správou, podávala související návrhy soudu a jednala v těchto věcech před soudy, proto pohledávku vymáhá právě žalobkyně. Žalované byla zaslána i předžalobní výzva, přes výzvu na dluh neuhradila ničeho. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nesporovala tedy tvrzení uvedená v žalobě. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaná je vlastníkem bytu č. 1 a č. 2 v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec]. Žalovaná nezaplatila platby za období od 8/2021 do 4/2022 (8x 900 Kč), vyúčtování služeb za rok 2020, jehož nedoplatek činí 2 090 Kč (za byt č. 2) a měsíční platby za období 1/2022 za byt č. 1 ve výši 2 845 Kč, celkem tedy 12 135 Kč. Žalované byla zaslána i předžalobní výzva, na kterou nereagovala. [anonymizována čtyři slova] [ulice a číslo], [obec], [IČO] uzavřelo dne 23. 4. 2018 se [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] jako správcem Příkazní smlouvu o obstarávání správy domu. Touto smlouvou SVJ zmocnilo žalobkyni, aby vlastním jménem vymáhala po dlužnících dlužné předpisy plateb spojených s vlastnictvím a užíváním bytu, popřípadě další dlužné částky související se správou, podávala související návrhy soudu. Tyto skutečnosti plynou z evidenčního listu vlastníka, potvrzení o existenci pohledávky, příkazní smlouvy a předžalobních výzev. Podle § 1176 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) platí, že vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. Podle § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav a shora uvedená ustanovení občanského zákoníku soud shledal žalobu jako důvodnou a uložil žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalovaná má zákonnou povinnost jako vlastník bytové jednotky přispívat na náklady spojené se správou domu a zálohové platby za dodávky služeb spojených s užíváním bytu, kterou neplnila, když nezaplatila platby za období od 8/2021 do 4/2022 (8x 900 Kč), vyúčtování služeb za rok 2020, jehož nedoplatek činí 2 090 Kč (u bytu č. 2) a měsíční platby za období 1/2022 ve výši 2 845 Kč u bytu č. 1, celkem tedy 12 135 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná tuto částku žalobkyni zaplatila, soud jí proto tuto povinnost uložil tímto rozsudkem. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč, představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.