17 C 333/2022-33 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou podanou dne 6. 10. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 20 229 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že s žalovanou uzavřel dne 1. 3. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] podle které poskytl žalované převodem na bankovní účet částku 16 200 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 3 890 Kč do 31. 3. 2021, a to včetně poplatků za doplňkové služby„ Klidné spaní“ (110 Kč) a„ Informační SMS servis“ (29 Kč), tj. dohromady částku 20 229 Kč. Žalovaná dlužnou částku ke dni splatnosti neuhradila a dostala se do prodlení. Žalobce proto žalobou uplatnil právo na zaplacení dlužné částky 20 229 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 4. 2021 do zaplacení. Dále se žalobce s odkazem na všeobecné obchodní podmínky a sazebník domáhal zaplacení částky 5 000 Kč jako účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním žalované a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 20 229 Kč za období 1. 4. 2021 do 29. 6. 2021. Vyjádřením doručeným soudu dne 14. 11. 2022 zástupce žalobce sdělil, že opravuje petit návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tak, že požaduje po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 441,80 Kč. Soud k uvedenému konstatuje, že žalobce původně požadoval smluvní pokutu ve výši 1 820,60 Kč (tj. 0,1 % denně z 20 229 Kč za období od 1. 4. 2021 do 29. 6. 2021), kterou označil jako„ smluvní úrok z prodlení“. Ve výše uvedeném vyjádření ze dne 14. 11. 2022 změnil žalobce právní kvalifikaci na smluvní pokutu a požadoval zaplacení pouze 1 441,80 Kč. Z uvedeného soud dovodil, že žalobce v části rozdílu mezi částkou 1 820,60 Kč a částkou 1 441,80 Kč vzal žalobu zpět. Soud proto výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku rozhodl o zastavení řízení v části o zaplacení 378,80 Kč, a to dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaná se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobcem předložených listinných důkazů – smlouvy o úvěru, všeobecných obchodních podmínek, sazebníku, vyhodnocení úvěruschopnosti, potvrzení o bankovním převodu a předžalobní výzvy – učinil soud skutkový závěr, že žalobce uzavřel s žalovanou distančním způsobem (tj. prostřednictvím internetových stránek žalobce) dne 1. 3. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Podle smlouvy poskytl žalobce převodem na bankovní účet žalované částku 16 200 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit žalobci úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 3 890 Kč do 31. 3. 2021, a to včetně poplatků za doplňkové služby„ Klidné spaní“ (110 Kč) a„ Informační SMS servis“ (29 Kč), tj. dohromady částku 20 229 Kč. Žalovaná dlužnou částku ke dni splatnosti neuhradila a dostala se do prodlení. Dle čl. 6 všeobecných obchodních podmínek má věřitel při prodlení dlužníka s úhradou dlužné splátky dále právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Dle čl. 6 obchodních podmínek ve spojení se sazebníkem bylo dále ujednáno, že žalobce je oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to v paušální výši 35 Kč denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení spotřebitele, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence – viz bod 3. sazebníku). Žalobce prostřednictvím jeho zástupce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy. Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), zejm. z ust. § 2395 a násl. o.z. Podle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení bylo prokázáno, že závazkový vztah mezi žalobcem a žalovanou byl založen na základě platně uzavřené úvěrové smlouvy ve smyslu ust. § 2395 o.z. Žalobce své povinnosti z úvěrové smlouvy splnil, když žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 16 200 Kč, avšak žalovaná nedostála svým povinnostem, když úvěr, tj. jistinu a úroky (v daném věci označené jako„ poplatek“ ve výši 3 890 Kč), řádně neuhradila a dále nezaplatila ani za sjednané doplňkové služby částku 139 Kč. Žalovaná tedy byla ode dne 1. 4. 2021 v prodlení se zaplacením dlužné částky v souhrnné výši 20 229 Kč. Pokud jde o smluvní pokutu, vyšel soud ze zjištění, že právo žalobce na její zaplacení bylo mezi stranami ujednáno (viz čl. 6 obchodních podmínek) v souladu s § 2048 odst. 1 o.z. Jelikož žalovaná nevrátila jistinu úvěru v termínu splatnosti, posoudil soud nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 441,80 Kč – tj. smluvní pokuty uplatněné za prvních 90 prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 16 200 Kč (jistina) – jako důvodný. Žalobce dále požadoval po žalované zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním žalované v celkové výši 5 000 Kč, když tuto částku dovozoval z výpočtu 142 dní vynásobených paušální částkou náhrady ve výši 35 Kč, stanovenou v sazebníku. Ke způsobu předsoudního vymáhání dlužné částky po žalované žalobce dále uvedl, že uskutečnil 9 telefonátů a že odeslal 31 SMS a 39 e-mailových zpráv. Soud tuto vykázanou činnost žalobce v tomto rozsahu nepovažuje za účelnou (a stranou ponechává, že žalobci nic z toho ani nedoložil), když za přiměřené považuje odeslání několika (řádově jednotek) upomínek k zaplacení. Za situace, kdy byl dlužník bez výsledku opakovaně upomenut, měl věřitel přistoupit ke skutečně efektivnímu vymáhání, které nelze směšovat s neustálým odesíláním upomínek téhož obsahu. Tím totiž věřitel pouze uměle navyšoval náklady dlužníka, aniž by tato aktivita sledovala skutečně legitimní cíl. Z tohoto důvodu proto přistoupil soud ke krácení nákladů tak, že žalobci přiznal pouze desetinu celkově evidenčně vykázané částky, tj. částku 500 Kč, která je dle soudu i ve vztahu k žalované jistině zcela přiměřená. Nárok na zaplacení zbývajícího příslušenství – částky 4 500 Kč jako náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky – proto soud zamítl (výrok III). Ve zbytku soud uplatněnému nároku žalobce, jak již vyplývá ze shora uvedeného, vyhověl a výrokem pod bodem II. rozsudku proto uložil žalované zaplatit žalobci částku 20 229 Kč včetně úroku z prodlení, smluvní pokutu ve výši 1 441,80 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč. Úrok z prodlení pak posoudil soud dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce, když neúspěch zaznamenal pouze v nepatrné části, která se navíc týká příslušenství dluhu. Náklady úspěšného žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 810 Kč a odměna právního zástupce žalobce. Při určení výše odměny postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b odst. 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku 900 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby – převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 900 Kč (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1 452 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 810 Kč Náklady řízení v celkové výši 2 262 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.