18 C 107/2022-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne 4. 11. 2020 v 13:33 hodin použil linku 14 hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s. a nemohla se prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaná se nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazu, aniž by nařizoval jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§115a o. s. ř.). Z hlášení o porušení přepravních podmínek [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná, jejíž totožnost byla zjištěna dle občanského průkazu, použila na lince č. 14 hromadné dopravy v místě kontroly Alessandrie hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobkyně dne 4. 11. 2020 v 13:33 hodin a na výzvu kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná jízdné po výzvě nezaplatila, zápis podepsala a byla poučena dle informačního letáku. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 4. 11. 2020 na žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována. Postoupení pohledávky bylo písemně oznámeno žalované. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ustanovení § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2550 až § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku, kdy na základě této smlouvy vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti realizace přepravy jsou upraveny zákonem číslo 111/94 Sb. v platném znění ustanovení § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. zák. č. 266/94Sb. v platném znění, Přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Cestující, který se nemůže na vyzvání podle § 1 prokázat platnou jízdenkou, zaplatí přirážku. Dle § 18a odst. 3 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Provedeným dokazováním tedy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná vzhledem k tomu, že dne 4. 11. 2020 použila hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobkyně a neprokázala se přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, porušila shora citovaný zákon. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, když výše přirážky nepřesahuje částku 1 500 Kč. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění vyhlášky číslo 120/2014 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři paušální poplatky po 100 Kč, a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 300 Kč.