18 C 89/2022-35 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 21. 2. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 74 985 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu spolu s úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 43 952 Kč a za odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 2 832 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni 14. 9. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když do doby podání žaloby zaplatil pouze 5 664 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně. Pohledávka původního věřitele ze shora uvedené smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svoji aktivní legitimaci. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), karty zákazníka a vyúčtování mzdy žalovaného (na č. l. 31 spisu), vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému, po prověření jeho úvěruschopnosti, v den uzavření smlouvy, tj. dne 29. 8. 2019, bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit jistinu spolu s úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 43 952 Kč a za odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč, a to v 36 měsíčních splátkách po 2 832 Kč s datem poslední splátky dne 14. 9 2022. Z přehledu plateb bylo prokázáno, že žalovaný uhradil pouze 2 splátky po 2 832 Kč, tedy celkem uhradil částku ve výši 5 664 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 a jejich příloh vzal soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávek byl žalovaný informován dopisem ze dne 8. 9. 2021. Z předžalobní výzvy a podacího lístku vzal soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím jejího zástupce odeslala žalovanému ještě před podáním žaloby výzvu k plnění dluhu ze smlouvy. Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně – spol. [právnická osoba] – poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč (dle smlouvy). Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve splátkách spolu s dohodnutými poplatky, avšak splátky nehradil řádně a včas. Ke dni rozhodnutí soudu uhradil žalovaný pouze 5 664 Kč. Pohledávky původního věřitele byly postoupeny na žalobkyni. Při právním posouzení vyšel soud z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 2395 a násl. o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud učinil právní závěr, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným platnou smlouvu o úvěru. Před poskytnutím peněžních prostředků právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný však porušil smlouvy, když neuhradil jistinu zápůjčky spolu s úrokem (poplatkem). Pohledávka ze smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Ke dni rozhodnutí soudu dluží žalovaný žalobkyni částku 74 985 Kč spolu s příslušenstvím. V řízení bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dluh ze smlouvy již uhradil. Žalovaný však zůstal v řízení zcela pasivní. Na základě učiněných zjištění a právního posouzení proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a výrokem I rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 74 985 Kč a dále příslušenství této pohledávky včetně zákonného úroku z prodlení, který soud přiznal dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné žalobkyni, která před podáním žaloby žalovaného v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. řádně a včas vyzvala k plnění žalovaného dluhu, náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady úspěšné žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a odměna advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval. Při určení výše odměny postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž vyšel z ustanovení § 7 bod 5 a dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) citované vyhlášky advokátu přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka) celkem ve výši 12 300 Kč, tj. 4 100 Kč za jeden úkon právní služby. Náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč činí 900 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Protože je zástupce žalobkyně též plátcem DPH, přiznal mu soud též DPH ve výši 21 % z 13 200 Kč, tj. 2 772 Kč Celkem tedy náklady úspěšné žalobkyně za zastoupení advokátem dosahují částky 15 972 Kč + soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, tzn. celkové náklady činí 18 972 Kč a jsou v souladu s § 149 o. s. ř. splatné k rukám advokáta žalobkyně.