21 C 170/2021-48 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 35 900 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o půjčce uzavřených mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovaným dne 5. 1. 2007 a dne 11. 10. 2006. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že si u [právnická osoba] [anonymizováno] půjčil, pověřená osoba navštívila ubytovnu v [anonymizováno] a nabídla mu půjčku, vysvětlil jí, že nepracuje a nemá platný občanský průkaz, to nevadilo, dostal půjčku s tím, že při předání peněz má odevzdat 3000 Kč jako splátku a u druhé půjčky také. Žádné dopisy nedostal, ani od [anonymizováno], ani soudu, až nyní. Kdyby byl vyrozuměn, určitě by splácel, nedávno vyplatil pohledávku a vyrovnal ji, proto pokud by měl zaplatit pohledávku, pak prosí, aby mu bylo umožněno splácet. Při jednání soudu žalovaný uvedl, že má za to, že po něm žalobce po tak dlouhé době, která uplynula od půjček, nemůže požadovat úroky ani úroky z prodlení a v této části namítl promlčení. V této části navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že je ochoten zaplatit žalobci částku, kterou si skutečně půjčil, a to po odpočtu již zaplacené částky. Dluh navrhl zaplatit ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně vzhledem ke svým majetkovým poměrům. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem dne 11. 10. 2006 písemnou smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy převzal žalovaný v hotovosti částku 15 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem (jednorázovým úrokem) ve výši 9 960 Kč, tj. celkem se zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit částku 24 960 Kč v 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaný dluží z této smlouvy na jistině částku 11 382,21 Kč. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem dne 5. 1. 2007 písemnou smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy převzal žalovaný v hotovosti částku 10 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem (jednorázovým úrokem) ve výši 6 960 Kč, tj. celkem se zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit částku 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaný na jistinu nic neuhradil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s přílohou a s oznámením o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil dne 18. 12. 2020 pohledávky za žalovaným žalobci a žalovanému toto postoupení dne 6. 1. 2021 oznámil. Z výzvy k plnění soud zjistil, že žalobce vyzval prostřednictvím svého zástupce dne 29. 7. 2021 žalovaného k úhradě dluhu. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého právní předchůdce žalobce uzavřel jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem dne 11. 10. 2006 písemnou smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy převzal žalovaný v hotovosti částku 15 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem (jednorázovým úrokem) ve výši 9 960 Kč, tj. celkem se zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit částku 24 960 Kč v 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný na jistině této půjčky dluží částku 11 382,21 Kč. Dále lze o skutkovém stavu učinit závěr, podle kterého právní předchůdce žalobce uzavřel jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem 5. 1. 2007 písemnou smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy převzal žalovaný v hotovosti částku 10 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem (jednorázovým úrokem) ve výši 6 960 Kč, tj. celkem se zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit částku 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný na jistinu této půjčky nic neuhradil. Právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek žalobci a žalovanému postoupení pohledávky oznámil. Žalovaný neprokázal, že by dluh ve výši 11 382,21 Kč a ve výši 10 000 Kč žalobci nebo jeho právnímu předchůdci ze smlouvy o půjčkách zaplatil, dluh nezaplatil ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce ze dne 29. 7. 2021. Soud žalobu shledal částečně důvodnou a po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně: Dluh ze smluv o půjčce vznikl před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jenž je v účinnosti od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.), proto se právní vztahy mezi účastníky, včetně práva z porušení smlouvy, řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). Podle § 657 a násl. obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnut úroky. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo dne 11. 10. 2006 k uzavření platné smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., podle které právní předchůdce žalobce coby věřitel přenechal žalovanému jako dlužníkovi peněžní prostředky v částce 15 000 Kč, žalovaný dne 11. 10. 2006 částku 15 000 Kč převzal a zavázal se ji vrátit spolu se sjednaným poplatkem (jednorázovým úrokem) v týdenních splátkách. Dále soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo dne 5. 1. 2007 k uzavření platné smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., podle které právní předchůdce žalobce coby věřitel přenechal žalovanému jako dlužníkovi peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, žalovaný dne 5. 1. 2007 částku 10 000 Kč převzal a zavázal se ji vrátit spolu se sjednaným poplatkem (jednorázovým úrokem) v týdenních splátkách. Pohledávka byla postoupena žalobci v souladu s § 1879 o.z. Žalovaný na jistinu ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 11. 10. 2006 uhradil pouze částku 3 617,79 Kč, neprokázal, že by zbývající jistinu půjčky ve výši 11 382,21 Kč žalobci nebo jeho právnímu předchůdci zaplatil. Rovněž žalovaný neprokázal, že by zaplatil žalobci nebo jeho právnímu předchůdci jistinu ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 5. 1. 2007 ve výši 10 000 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu z obou smluv o půjčce v celkové výši 21 382,21 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. Soud vzhledem k majetkovým poměrům žalovaného umožnil žalovanému plnění dluhu ve splátkách po nejméně 2 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jedné z nich. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení úroku ve výši 6 960 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 18 568,99 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 Kč za období od 19. 12. 2020 do zaplacení a v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení úroku ve výši 7 557,79 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 21 466,54 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 18 940 Kč za období od 19. 12. 2020 do zaplacení, soud žalobu zamítl. Žalovaný totiž vznesl při jednání soudu dne 16. 2. 2022 co do práva žalobce na úroky a úroky z prodlení námitku promlčení. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 100 dost. 1 obč. zák. k promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka, dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Splatnost dluhu ze smlouvy o půjčce [číslo] nastala dne 16. 1. 2007, od 17. 1. 2007 běžela lhůta k promlčení, která uplynula dne 16. 1. 2010. Splatnost dluhu ze smlouvy o půjčce [číslo] nastala dne 11. 6. 2007, od 12. 6. 2007 běžela lhůta k promlčení, která uplynula dne 11. 6. 2010. Žaloba byla podána dne 20. 8. 2021, tedy po uplynutí promlčecí lhůty, a žalovaný se dovolal promlčení práva žalobce na úroky a úroky z prodlení, soud je tedy nemohl přiznat a žalobu v této části zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatné části. Neúspěch žalobce byl pouze v příslušenství pohledávky, soud proto přiznal žalobci vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH a dále soudním poplatkem ve výši 1 436 Kč.