8 C 172/2022-15 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tak tvrzení v žalobě uvedená. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný použil k přepravě dopravní prostředek městské hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], a to dne 3. 11. 2020 na lince 13 a při přepravní kontrole v čase 6:44 hodin se neprokázal platným jízdním dokladem; žalovaný nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobci, který před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku a úroky z prodlení zaplatit. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, z ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, z ustanovení § 3 až § 8 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a ze smluvních přepravních podmínek. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky č. 14/2012, o úpravě základních úrokových sazeb. Pohledávka byla žalobci postoupena dle § 1879 a násl. zákona občanského zákoníku. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok II.) se opírá o ustanovení § 150 o. s. ř., když žalobce měl sice plný úspěch ve věci, avšak soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele, pro které žalobci nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek přešlo na žalobce vícero pohledávek za žalovaným ve skutkově totožných případech. Žalobce se každou jednotlivou pohledávku rozhodl vymáhat samostatnou žalobou, tento postup je dle ustálené praxe soudů v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobci byla přiznána náhrada nákladů v řízení vedených zdejším soudem například pod sp. zn. 14 C 169/2022 nebo 20 C 153/2022. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobci nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal.