8 C 322/2021-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi ním a žalovanou došlo dne 4. 5. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to její účet. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce navíc poplatek v souhrnné výši 1 884 Kč, termín splatnosti byl sjednán na 3. 6. 2020. Žalobce uplatňuje v tomto řízení nesplacenou jistinu ve výši 7 500 Kč a nesplacený poplatek v souhrnné výši 1 884 Kč. Žalovaná nehradila sjednaný úvěr řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nerozporovala tvrzení uvedená v žalobě. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů předložených žalobcem, (tj. ze smlouvy spotřebitelském úvěru ze dne 4. 5. 2020, smluvních podmínek, předžalobní výzvy, dokladu o vyplacení úvěru) zjistil, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to na základě uzavřené smlouvy ze dne 4. 5. 2020. Žalovaná se zavázala úvěr splácet, a to včetně souhrnného poplatku (úroků) za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 884 Kč. Žalovaná měla nejpozději zaplatit celou dlužnou částku dne 3. 6. 2020. Ke dni rozhodování soudu dlužila žalovaná žalobci celkem částku 9 384 Kč s příslušenstvím. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil dle právní úpravy účinné po 31. 12. 2013, tedy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (NOZ) za použití speciální právní úpravy zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění. Po právní stránce posuzoval soud danou věc podle § 2395 o.z., kdy platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud má za to, že shora popsaným jednáním účastníci řádně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., podle které předchůdce žalobce coby úvěrující přenechal žalované coby úvěrované částku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku předchůdci žalobce ve stanovené lhůtě vrátit, a to včetně smluvního úroku – tj. poplatku ve výši 1 884 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 1968 obč. zák.). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení (§ 1970 obč. zák.). Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokátka poskytla žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.