10 C 92/2023-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 210,21 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru reg. [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 9,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, žalobkyně úvěr ke dni 1. 3. 2023 zesplatnila. Dlužná částka ke dni 5. 4. 2023 činila 44 534,60 Kč (jistina 38 255,80 Kč, poplatky 1 954,41 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 587,44 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 736,95 Kč). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy žalobkyně, ani po předžalobní upomínce. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 21. 10. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému 40 000 Kč s roční úrokovou sazbou 9,9 %, RPSN 10,36 %. Výše anuitní měsíční splátky byla sjednána na 674 Kč, celková splatná částka činila 55 549,14 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že úvěr žalovaný čerpal dne 21. 10. 2021. Z výzvy k okamžitému splnění soud zjistil, že žalovaný byl dne 11. 1. 2023 vyzván k zaplacení dlužné částky s tím, že nebude-li zaplacena, bude úvěr zesplatněn ke dni 1. 3. 2023. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta ještě dodatečná lhůta k plnění. Ani poté dluh žalovaný neuhradil. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 674 Kč a zároveň se zavázal za poskytnutý úvěr platit úroky. Žalovaný svůj závazek porušil, s úhradou jednotlivých splátek se dostával do prodlení, proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a požadovala úhradu zbývající částky. Žalovaný ani po opakovaných výzvách dlužnou částku neuhradil. Žalobkyni proto vznikl nárok na úroky z prodlení v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., podle kterého může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutkové a právní závěry soud uzavřel, že je žaloba důvodná. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 40 210,21 Kč spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 38 255,80 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od 6. 4. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 587,44 Kč za období od 21. 10. 2021 do 5. 4.2023 a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 736,95 Kč za období od 2. 3. 2023 do 5. 4. 2023. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobkyně soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“), když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč Náklady žalobkyně jsou tak tvořeny odměnou advokátky za tři úkony po 500 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 AT, dále jsou náklady žalobkyně tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, DPH ve výši 21 % a dále soudním poplatkem ve výši 1 609 Kč Celkem náklady řízení činí 3 787 Kč, k jejichž zaplacení byl žalovaný zavázán v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.