13 C 236/2022-21 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 1. 8. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 14 578,06 Kč plus příslušenství pohledávky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela dne 23. 5. 2003 se žalovaným smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a sazebník banky. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 17 395,47 Kč převedla dne 2. 8. 2004 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku ve výši 17 395,47 Kč na zvláštní úvěrový účet Banka žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl dle ujednání ve Smlouvě ve spojení s Podmínkami povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku Banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne 4. 11. 2004 zesplatnila ke dni 4. 11. 2004 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 17 595,47 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30,00 % ročně dle úrokového lístku Banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobkyně nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17. 7. 2019. Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 14 578,06 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - dlužné jistiny úvěru ve výši 14 378,06 Kč - poplatků a smluvní pokuty ve výši 200 Kč Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení: - úroků z úvěru ve výši 30,00% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 14 378,06 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 3,00% p.a. z dlužné částky ve výši 14.578,06 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 14 378,06 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 200,00 Kč, od 22. 6. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc projednal a rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela dne 23. 5. 2003 se žalovaným smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a sazebník banky. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 17 395,47 Kč převedla dne 2. 8. 2004 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku ve výši 17 395,47 Kč na zvláštní úvěrový účet. Banka žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl dle ujednání ve Smlouvě ve spojení s Podmínkami povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku Banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne 4. 11. 2004 zesplatnila ke dni 4. 11. 2004 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 17 595,47 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30,00 % ročně dle úrokového lístku Banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17. 7. 2019. Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 14 578,06 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - dlužné jistiny úvěru ve výši 14 378,06 Kč - poplatků a smluvní pokuty ve výši 200 Kč Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení: - úroků z úvěru ve výši 30,00% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 14 378,06 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 3,00% p.a. z dlužné částky ve výši 14 578,06 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 14 378,06 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 200 Kč, od 22. 6. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalobkyně doložila tyto skutečnosti smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb, všeobecnými obchodními podmínkami, dispozicemi, výpovědí smlouvy, výpisem z běžného účtu žalovaného, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou. Při právním posouzení věci soud vyšel z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit žalobkyni úvěr spolu s poplatky a spolu s úroky, vyplývá z § 2395 o. z. ve spojení se smlouvou o úvěru. Oprávněný je též požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky podle § 1970 občanského zákoníku, kdy žalobce požaduje placení úroků od 22. 6. 2019, tedy následující den poté, co byla pohledávka postoupena na žalobce. Jejich výši pak soud určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž je žalobkyně oprávněna požadovat i smluvené úroky z prodlení, k čemuž se platně žalovaný zavázal ve smlouvě, a to i včetně sjednaných poplatků za poskytnutí zápůjčky a úvěru. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověl. Druhý výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy úspěšnému žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, když tento řádně a včas vyzval žalovaného k plnění předmětného dluhu. Náklady vznikly žalobkyni v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále v souvislosti se zastoupením advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobkyni odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), a to za podmínek ustanovení § 14b odst. 1, písm. a), b), c), ve výši dle § 14b odst. 1, bod 2 za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, neboť jde o formulářovou žalobu, tj. odměnu ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu ve výši 900 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tak činí náklady úspěšné žalobkyně 2 252 Kč a soud uznal žalovaného povinným zaplatit je žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).