14 C 220/2023-20 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 12 101,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že neoprávněným odběrem a distribucí plynu ze strany žalované vznikla žalobkyni škoda ve výši 12 101,92 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze žádosti o ukončení distribuce plynu soud zjistil, že tato žádost se týkala žalované - odběrného místa EIC 27ZG500Z0263499X, na adrese [adresa žalované]. Z obsahu této žádosti bylo zjištěno, že žalovaná měla uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s obchodníkem s plynem, společností innogy [právnická osoba], a to s účinností od 31. 8. 2020. Dne 14. 3. 2022 podal obchodník s plynem společnost innogy [právnická osoba] prostřednictvím webové aplikace„ On-line servis PDS“ žádost o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení 16. 3. 2022. Vzhledem k tomu, že ukončení distribuce plynu nebylo možno provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal ke dni 4. 4. 2022 účinek ukončení/přerušení dodávky plynu a stav odebraného plynu byl k tomuto datu stanoven výpočtem předpokládané výše spotřeby. Současně došlo k zániku rezervace distribuční kapacity a v důsledku toho k zániku smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy pro dané odběrné místo. Z oznámení o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 7. 4. 2022, z dokladu o odeslání a z protokolu o neúspěšném pokusu o demontáž plynoměru ze dne 25. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný byla na neoprávněnou distribuci plynu upozorněna oznámením ze dne 7. 4. 2022. Ze záznamu monitorovaného telefonického rozhovoru s vlastníkem nemovitosti na adrese odběrného místa ze dne 23. 8. 2022 ze dne 4. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná v odběrném místě odebírala plyn přes instalovaný plynoměr. Žalovaná byla uživatelem odběrného místa po celou dobu trvání neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu. Z přílohy faktury [číslo] byl zjištěn počáteční stav plynoměru 2 092 m3, z protokolu o demontáži plynoměru ze dne 7. 10. 2022 byl zjištěn koncový stav plynoměru 2 201 m3. Z faktury [číslo] ze dne 10. 10. 2022 soud zjistil, že zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu 109 m3 za období od 5. 4. 2022 do 7. 10.2022 bylo přepočteno na spotřebu 1 163,3 kWh a ve faktuře vyčísleno ve výši 12.101,92 Kč se splatností 24. 10. 2022, a to v souladu s cenou dle ceníků žalobkyně za neoprávněně odebraný plyn. Z písemných upomínek soud zjistil, že žalobkyně neevidovala úhradu vyúčtované částky, a žalovanou vyzvala k zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná znovu vyzvána k zaplacení. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobkyni částku 12 101,92 Kč a od 25. 10. 2022 trvalo prodlení žalované se zaplacením. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu Dále soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Bylo zjištěno, že žalovaná neoprávněně odebírala a distribuovala plyn ve výši označeném odběrném místě. Svým jednáním způsobila žalobkyni škodu, a to prováděním neoprávněného odběr plynu dle § 74 odst. 1 písm. a), b) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona a neoprávněnou distribuci plynu dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká žalobkyni škoda, kterou jsou žalovaní povinni nahradit žalobci v penězích (§ 74 odst. 8 energetického zákona). Množství spotřebovaného plynu bylo stanoveno přepočtem dle přílohy vyhlášky č. 349/2015 Sb. a vyčísleno v souladu s ceníkem žalobce dle cenového rozhodnutí ERÚ v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost předmětnou částku uhradit. O povinnosti platit úroky z prodlení rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 1 620 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.