14 C 255/2023-19 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 32 593,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že neoprávněným odběrem a distribucí plynu ze strany žalovaného vznikla žalobkyni škoda ve výši žalované částky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze žádosti o ukončení distribuce plynu soud zjistil, že tato žádost se týkala žalovaného, a to odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], s požadovaným datem ukončení 13. 10. 2022. Z obsahu této žádosti bylo zjištěno, že žalovaný měl uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s obchodníkem s plynem, [právnická osoba] [právnická osoba], s účinností od 3. 12. 2021. Dne 12. 10. 2022 podal obchodník s plynem [právnická osoba] [právnická osoba], prostřednictvím webové aplikace„ On-line servis PDS“ žádost o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení 13. 10. 2022. Vzhledem k tomu, že ukončení distribuce plynu nebylo možno provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal ke dni 2. 11. 2022 účinek ukončení/přerušení dodávky plynu a stav odebraného plynu byl k tomuto datu stanoven výpočtem předpokládané výše spotřeby. Současně došlo k zániku rezervace distribuční kapacity a v důsledku toho k zániku smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy pro dané odběrné místo. Z oznámení o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 7. 11. 2022, z dokladu o odeslání a z protokolu o neúspěšném pokusu o demontáž plynoměru ze dne 25. 10. 2022 a 10. 1. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl na neoprávněnou distribuci plynu upozorněn. Ze záznamů monitorovaných telefonických rozhovorů se žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný v odběrném místě odebíral plyn přes instalovaný plynoměr. Žalovaný byl uživatelem odběrného místa po celou dobu trvání neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu. Z přílohy faktury [číslo] byl zjištěn počáteční stav plynoměru 707 m3, koncový stav plynoměru byl zjištěn s množstvím 1 050 m3, a to dle sdělení a doložení žalovaným. Z faktury [číslo] ze dne 12. 12. 2022 soud zjistil, že zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu 343 m3 za období od 3. 11. 2022 do 7. 12. 2022 bylo přepočteno na spotřebu 3 673,02 kWh a ve faktuře vyčísleno ve výši 32 593,94 Kč se splatností 27. 12. 2022, a to v souladu s cenou dle ceníků žalobkyně za neoprávněně odebraný plyn. Z písemných upomínek soud zjistil, že žalobkyně neevidovala úhradu vyúčtované částky, a žalovaného vyzvala k zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný znovu k zaplacení vyzván. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni částku 32 593,94 Kč a od 28. 12. 2022 trvalo prodlení žalované se zaplacením. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu Dále soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Bylo zjištěno, že žalovaný neoprávněně odebíral a distribuoval plyn ve výše označeném odběrném místě. Svým jednáním způsobil žalobkyni škodu, a to prováděním neoprávněného odběr plynu dle § 74 odst. 1 písm. a), b) energetického zákona a neoprávněnou distribuci plynu dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká žalobkyni škoda, kterou je žalovaný povinen nahradit žalobkyni v penězích (§ 74 odst. 8 energetického zákona). Množství spotřebovaného plynu bylo stanoveno přepočtem dle přílohy vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů, a vyčísleno v souladu s ceníkem žalobce dle cenového rozhodnutí ERÚ v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost předmětnou částku uhradit. O povinnosti platit úroky z prodlení rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 304 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 2 420 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.