14 C 31/2023-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 1. 9. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení žalované částky jakožto nezaplacené ceny za dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. O skutkovém stavu věci lze na základě předložených důkazů učinit závěr, že žalobce dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Za dodanou a odebranou elektřinu a poskytnuté sdružené služby v období od 4. 3. 2020 do14. 1. 2021 vyúčtoval žalobce žalované částku 21 547 Kč (spotřeba 6 048 kWh), splatnou dne 2. 2. 2021, dále za období od 15. 1. 2021 do 22. 4. 2021 vyúčtoval žalované částku 6 002 Kč (spotřeba 1 407 kWh), splatnou dne 11. 5. 2021 Tyto skutečnosti zjistil soud ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 5. 2. 2020 a z faktury [variabilní symbol], [variabilní symbol]. Žalovaná vyúčtované částky za dodávku elektřiny neuhradila ani na základě odeslané předžalobní výzvy. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Při hmotněprávním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření písemné kupní smlouvy o dodávce elektřiny ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku, dále soud vycházel z ustanovení § 28 odst. 1, § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Žalovaná porušila závazkový právní vztah založený smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, když řádně neuhradila vyúčtovanou cenu za dodávku elektřinu. Výrokem rozsudku pod bodem I proto soud uložil žalované povinnost dlužnou částku a úroky z prodlení zaplatit. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Soud přiznal žalobci úroky z prodlení vždy ode dne následujícího po dni splatnosti konkrétní faktury, tj. z částky 21 547 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení a z částky 6 002 Kč od 12. 5. 2021 do zaplacení. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 102 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.