17 C 193/2023-31 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou podanou soudu dne 28. 2. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce – spol. [právnická osoba], [IČO] – uzavřel s žalovaným dne 2. 2. 2021 smlouvu o úvěru, podle které původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit úvěr spolu s úroky ve výši 18,99 % prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek a dále poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky úvěru a poplatky řádně a včas, proto původní věřitel úvěr ke dni 31. 7. 2022 zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Z žalobcem předložených listinných důkazů – smlouvy o úvěru, historie úvěrového účtu, upomínky, oznámení o zesplatnění, smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy – učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že právní předchůdce žalobce, tj. spol. [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne 2. 2. 2021 smlouvu o úvěru, podle které právní předchůdce žalobce poskytl na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky ve výši 18,99 % p.a., a to prostřednictvím pravidelných 96 měsíčních anuitních splátek po 830 Kč, a dále hradit sjednanou cenu za pojištění a poplatky. Dle čl. 3 smlouvy bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce a stanou se tedy součástí jistiny, tj. budou úročeny společně s jistinou. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas dle smluvních ujednání ani po výzvách, proto právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 31. 7. 2022 zesplatnil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, a to s účinností ke dni 1. 10. 2022. Postoupená částka v souhrnné výši 47 243,70 Kč se skládá z neuhrazeného zůstatku úvěru ke dni zesplatnění ve výši 42 588,08 Kč, neuhrazených připsaných úroků ve výši 1 104,70 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 2 472 Kč a neuhrazených kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 078,92 Kč. Při právním posouzení věci vyšel soud z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dále z příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobce v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalovaný porušil závazkový právní vztah založený předmětnou smlouvou, neboť žalobci neuhradil poskytnuté peněžní prostředky a dále sjednané poplatky a úroky. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dluh zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 46 164,78 Kč, kterou tvoří původní dlužná jistina úvěru spolu s připsanými úroky po zesplatnění (viz čl. 3 smlouvy) a poplatky. Příslušenství tvoří obchodní úrok ve výši 18,99 % ročně z částky 43 692,78 Kč od 2. 10. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 164,78 Kč od 2. 10. 2022 do zaplacení (za dobu do postoupení pohledávky činí kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 078,92 Kč). O úrocích z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z., dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 847 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 500 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 2 178 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 1 847 Kč. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.