17 C 204/2023-32 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2023 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 15 000 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] – prostřednictvím internetových stránek [anonymizováno] [právnická osoba] pod adresou [webová adresa]. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020 nabyl pohledávku z úvěrové smlouvy žalobce jako nový věřitel. Žalobce požadoval také zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za období od 3. 12. 2020 do zaplacení. Žalobce soudu dne 26. 9. 2023 doručil podání, v němž jím uplatněný nárok kvalifikoval jako pohledávku vyplývající z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Navrhoval uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 15 000 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši od 15. 2. 2023 do zaplacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Z žalobcem předložených listinných důkazů zjistil soud následující: Z listiny označené jako smlouva o revolvingovém úvěru soud zjistil, že jde o návrh smlouvy, dle které měl věřitel, tj. [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu (jak vyplýval z uživatelského účtu) a že tyto prostředky měla žalovaná za podmínek smlouvou stanovených splácet prostřednictvím minimálních měsíčních splátek. Soud nemá za prokázané, že smlouva byla uzavřena, neboť předložená listina neobsahuje podpisy smluvních stran ani datum uzavření. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 22. 7. 2020 byla na účet č. [bankovní účet], tj. účet žalované uvedený v návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru, odeslána platba ve výši 15 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 3. 12. 2020 mezi [anonymizováno] [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ve výši 15 000 Kč byla postoupena na žalobce. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2022, jejíž odeslání žalované prokazuje přiloženým podacím lístkem, soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k uhrazení dluhu vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 7. 2020. Při právním posouzení věci vyšel soud z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že v souvislosti s jednáním o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla žalované ze strany právního předchůdce žalobce poskytnuta na její bankovní účet částka 15 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., neboť při absenci podpisů na návrhu smlouvy nelze mít za to, že byla platně projevena vůle tam označených osob. Soud proto na danou věc aplikoval ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Žalovaná se ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatila tím, že jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč bez právního důvodu a tuto částku je proto povinna vydat/vrátit. Aktivně legitimován k vymáhání předmětného nároku je žalobce, na kterého byla postoupena pohledávka za žalovanou. Na základě výše uvedených skutkových a právních závěrů soud výrokem rozsudku pod bodem I. uložil žalované zaplatit žalobci dlužnou částku a příslušenství. O úrocích z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z., dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Soud přiznal úrok z prodlení až ode dne podání žaloby, tj. ode dne 15. 2. 2023 do zaplacení (po úpravě žalobního žádání), neboť v tuto dobu byla žalovaná již v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (počátek prodlení je v tomto případě spojen již s marným uplynutím lhůty uvedené v předžalobní výzvě). Výrokem II. poté soud zastavil řízení v části o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od 3. 12. 2020 do 14. 2. 2023. Vyšel při tom z procesního úkonu žalobce ze dne 26. 9. 2023, z něhož vyplývá, že žalobce ustoupil ze svého původního požadavku a nově požadoval přisoudit úrok z prodlení až ode dne podání žaloby. Tento procesní úkon soud posoudil jako návrh na částečné zastavení řízení. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování proti žalované, neboť neúspěch žalobce (tj. zastavení řízení pro zpětvzetí – viz výrok II.) se týkal pouze části příslušenství. Náklady úspěšného žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměna zástupce žalobce, jejíž výši určil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b odst. 1 bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 3 účelně vynaložené úkony právní služby částku 900 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony – převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 900 Kč (tj. 300 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1 452 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Lhůtu k plnění dle výroků I., III. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.