37 C 121/2023-11 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 38 303,12 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že mezi ním a žalovaným byla dne 8. 8. 2019 uzavřena smlouva o kartovém úvěrovém účtu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s celkovým limitem 40 000 Kč. Žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného a tento byl po posouzení vyhodnocen jako úvěruschopný. Úvěr byl veden na kartovém účtu č. [bankovní účet]. Ve smlouvě byla stanovena úroková sazba ve výši 12 % ročně. Žalovaný splátky dle smlouvy neuhradil, žalobce proto úvěr ke dni 11. 9. 2022 zesplatnil. Pohledávka nebyla ke dni podání žaloby přes opakované výzvy uhrazena. Ke dni 30. 4. 2023 činil zůstatek úvěru 38 303,12 Kč z toho: 29 798,20 Kč jistina, 5 119,80 Kč smluvní úrok, 3 385,12 Kč zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedené v žalobě. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“). Ze smlouvy o kartovém úvěrovém účtu ze dne 8. 8. 2019 vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému úvěrový rámec 40 000 Kč, který měl čerpat prostřednictvím kreditní karty za sjednaný úrok 12 % ročně. Z obratové historie úvěru bylo zjištěno, že žalovaný čerpaný úvěr řádně nesplácel a dluh byl ke dni 11. 9. 2022 zesplatněn. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud právní závěr, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobce na základě smlouvy poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet a zároveň se zavázal za poskytnutý úvěr platit úroky. Žalovaný svůj závazek porušil, s úhradou splátek se dostával do prodlení, proto žalobce v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil a požadoval úhradu zbývající částky. Žalovaný ani po opakovaných výzvách dlužnou částku neuhradil. Žalobci proto vznikl nárok na úroky z prodlení v souladu s § 1968 a § 1970 o.z., podle kterého může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení ve spojení s úředním sdělením [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. S ohledem na skutkové a právní závěry soud uzavřel, že je žaloba důvodná. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 38 303,12 Kč sestávající z dluhu na jistině ve výši 29 798,20 Kč, úroku ve výši 5 119,80 a zákonného úroku z prodlení ve výši 3 385,12 Kč – kapitalizovaných ke dni 30. 4. 2023, úrok 12 % ročně z částky 29 798,20 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 798,20 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce, žalovanému byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: soudní poplatek 1 533 Kč dle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích a paušální náhrada účelně vynaložených výdajů ve výši 300 Kč za sepis žaloby dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady řízení v celkové výši 1 833 Kč jsou splatné k rukám žalobce. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.