38 C 191/2022-22 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 12 729 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo dne 7. 11. 2021 k uzavření smlouvy o úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované finanční prostředky do výše 10 000 Kč. Úvěr ve výši 10 000 Kč byl žalované vyplacen dne 7. 11. 2021 bankovním převodem. Žalovaná dluží žalobci celkem 14 678,60 Kč, skládající se z jistiny 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 700 Kč podle čl. IV smlouvy a čl. 1 sazebníku, poplatku za službu informační servis SMS 29 Kč, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady 980 Kč za 31 SMS, 39 emailů a 10 telefonátů. Žalovaná neuhradila na dluh ze sjednaného úvěru ničeho, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nerozporovala tvrzení uvedená v žalobě. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů předložených žalobcem, (tj. ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 7. 11. 2021, smluvních podmínek, předžalobní výzvy, dokladu o vyplacení úvěru) zjistil, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě uzavřené smlouvy ze dne 7. 11. 2021. Žalovaná se zavázala úvěr splácet, a to včetně poplatku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 700 Kč. Žalovaná měla nejpozději zaplatit celou dlužnou částku dne 7. 12. 2021. Ke dni rozhodování soudu dlužila žalovaná žalobci celkem částku 12 729 Kč s příslušenstvím. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou doporučeně dne 25. 8. 2022, ta však na výzvu nereagovala. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil dle právní úpravy účinné po 31. 12. 2013, tedy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (NOZ) za použití speciální právní úpravy zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění. Po právní stránce posuzoval soud danou věc podle § 2395 o.z., kdy platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud má za to, že shora popsaným jednáním účastníci řádně uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., podle které žalobce coby úvěrující přenechal žalované částku ve výši 10 000 Kč (převedena na účet č. [bankovní účet]) a žalovaná se zavázala tuto částku žalobci ve stanovené lhůtě vrátit, a to včetně smluvního úroku – tj. poplatku ve výši 2 700 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 1 968 obč. zák.). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení (§ 1 970 obč. zák.). Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Ve druhém výroku soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 12 729 Kč od 8. 12. 2021 do 7. 3. 2022, a to z důvodu, že smluvní úrok z prodlení nebyl mezi stranami sjednán. Podle čl. 6 všeobecných obchodních podmínek měl v případě prodlení dlužníka věřitel právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.