38 C 209/2023-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 22 656,43 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce tj. [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ze dne 24. 3. 2020, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně úroků 19,90 % ročně v měsíčních splátkách. Žalovaný se dostával do prodlení se splácením úvěru a právní předchůdce žalobce využil svého práva a úvěr zesplatnil k 22. 2. 2020. Ke dni zesplatnění činila jistina úvěru 45 570,50 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil ve splátkách část dlužné částky ve výši 56 600 Kč celkem, splátky byly započteny nejprve na příslušenství a následně na jistinu. Žalovaný svůj závazek dne 12. 7. 2022 písemně uznal co do důvodu a výše. Právní předchůdce žalobce pohledávku postoupil žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2020, o postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží žalobci 22 656,43 Kč spolu s příslušenstvím tvořeným zákonným a smluvním úrokem z prodlení. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou, ani poté žalovaný dluh neuhradil. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil, resp. nesporoval tvrzení uvedená v žalobě. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Okresní soud zjistil z listin předložených žalobcem (smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení, smlouvy o úvěru, dokladu o čerpání úvěru, rozhodnutí o zesplatnění, výpisu z účtu žalovaného a uznání závazku), že právní předchůdkyně žalobce, tj. [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ze dne 6. 12. 2016 na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem 19,90 % splácet v měsíčních splátkách po 1 374 Kč měsíčně. Žalovaný plnil pouze částečně a žalobci dluží 22 656,43 Kč na jistině a dále žalovaný dluží žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 19,90% p. a. za období od 5. 10. 2022. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2020 postoupena na žalobce (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne 26. 6. 2020), což bylo žalovanému oznámeno. Právní zástupce žalobce před podáním žaloby odeslal žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky doporučenou zásilkou na adresu žalovaného. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru (viz. § 2395 a násl. občanského zákoníku) tím, že nevrátil v plné výši půjčené peníze a dohodnutý úrok. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit částky 22 656,43 Kč a smluvní úrok 19,90 % za období od 5. 10. 2022. Žalovaný má dále povinnost uhradit žalobci úroky z prodlení podle ustanovení § 1 970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve druhém výroku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení plně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení po žalovaném, který v řízení úspěšný nebyl. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 907 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soudu je známo, že žalobce podává žaloby opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných případech, a proto při rozhodování o nákladech řízení postupoval podle § 14 b advokátního tarifu. Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Celková výše nákladů řízení, které je žalovaný povinen žalobci uhradit činí 2 359 Kč. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.