8 C 189/2023-20 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou podanou soudu dne 11. 3. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaný neuhradil žalobci v souladu se smlouvou o úvěru uzavřenou dne 6. 6. 2018 poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatků a úroků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Z žalobcem předložených listinných důkazů – smlouvy o úvěru, dokladu o vyplacení úvěru, upomínky, oznámení o zesplatnění a předžalobní výzvy – učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 6. 6. 2018 smlouvu o úvěru, podle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky ve výši 8,50 % p. a., a to prostřednictvím pravidelných 72 měsíčních anuitních splátek ve výši 719 Kč, a dále hradit sjednanou cenu za pojištění. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč čerpal žalovaný na svůj bankovní účet č.: [bankovní účet] dne 6. 6. 2018. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas dle smluvních ujednání ani po opakovaných výzvách, proto ho žalobce vyzval s účinností k 25. 1. 2023 k okamžitému zaplacení dlužné částky vyplývající z předmětné smlouvy. Ke dni zesplatnění činil dluh celkem 17 207,66 Kč (na jistině úvěru 15 823,66 Kč, na poplatcích 1 384 Kč) a od 3. 2. 2023 nadále trvalo prodlení žalovaného se zaplacením. Při právním posouzení věci vyšel soud z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dále z příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný porušil závazkový právní vztah založený předmětnou smlouvou, neboť žalobci neuhradil poskytnuté peněžní prostředky a dále sjednané poplatky a úroky. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dluh zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému výrokem I tohoto rozsudku uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 17 207,66 Kč a dále příslušenství, které tvoří úrok ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny od 3. 2. 2023 do zaplacení (za dobu do zesplatnění činí kapitalizovaný úrok 1 038,15 Kč) a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 3. 2. 2023 do zaplacení (za dobu do zesplatnění činí kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 263,60 Kč). O úrocích z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z., dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b označené vyhlášky. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.