10 C 96/2024-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 880 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že s žalovaným uzavřela 14. 7. 2022 smlouvu o úvěru, dle které mu poskytla 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit celkem 18 180 Kč. Úvěr měl být splácen týdně po 303 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaný splácel nepravidelně, celkem zaplatil 1 300 Kč. Žalobkyně úvěr nezesplatnila, nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a požaduje zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, tedy od 8. 9. 2023. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky, ani po této výzvě však na úvěr neuhradil ničeho.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř.Ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 7. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému 10 000 Kč, které žalovaný při podpisu smlouvy převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu, úrok ve výši 1 980 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, celkem měl vrátit 18 180 Kč v týdenních splátkách ve výši 303 Kč. Z evidenční karty klienta bylo zjištěno, že u žalovaného byla před uzavřením úvěrové smlouvy posuzována jeho úvěruschopnost. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil 1 300 Kč. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, avšak na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.Na základě předložených listinných důkazů učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v týdenních splátkách dle splátkového kalendáře, ve kterých byly zahrnuty i úroky a poplatky za poskytnutí úvěru. Žalovaný svůj závazek porušil, s úhradou jednotlivých splátek se dostával do prodlení, na úvěr uhradil pouze 1 300 Kč. Žalobkyni proto vznikl nárok na úroky z prodlení v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., podle kterého může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.S ohledem na skutkové a právní závěry soud uzavřel, že je žaloba důvodná. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 16 880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč a paušální náhradou podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč (výzva k plnění, podání žaloby). Celkem náklady řízení činí 1 000 Kč, k jejichž zaplacení byl žalovaný zavázán v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.