14 C 62/2024-17 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se domáhala žalobou, podanou soudu proti žalovanému dne 23. 11. 2023, zaplacení částky 410 332 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že prodala žalovanému na základě jeho objednávky zboží (, právnická osoba, ) a za toto zboží vystavila žalovanému řádnou fakturu č. , hodnota, na kupní cenu v celkové výši 307 062 Kč se splatností do 11. 6. 2022. Žalovaný dosud uhradil dne 16. 4. 2023 částku 200 000 Kč a dne 18. 9. 2023 částku 60 000 Kč. , adresa, 062 Kč zůstala neuhrazena. Žalobkyně dále prodala žalovanému na základě jeho objednávky zboží (, právnická osoba, ) a za toto zboží vystavil žalovanému řádnou fakturu č. , hodnota, na kupní cenu v celkové výši 198 752 Kč se splatností do 14. 6. 2022. Na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho. Na základě objednávky žalovaného prodala žalobkyně žalovanému zboží (, právnická osoba, ) a za toto zboží vystavila žalovanému řádnou fakturu č. , hodnota, na kupní cenu v celkové výši 164 518 Kč se splatností do 19. 5. 2023. Na tuto fakturu žalovaný dosud ničeho neuhradil. Advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě kupní ceny, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tedy tvrzení uvedená v žalobě., právnická osoba, listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:4. Z faktury a z dodacího listu bylo zjištěno, že žalobkyně dodala žalovanému, podnikateli, , právnická osoba, a žalovaný , právnická osoba, převzal. Kupní cenu ve výši 307 062 Kč žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, s termínem splatnosti 11. 6. 2022.5. Z faktury a z dodacího listu bylo zjištěno, že žalobkyně dodala žalovanému, podnikateli, , právnická osoba, a žalovaný , právnická osoba, převzal. Kupní cenu ve výši 198 752 Kč žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, s termínem splatnosti 14. 6. 2022.6. Z faktury a z dodacího listu bylo zjištěno, že žalobkyně dodala žalovanému, podnikateli, , právnická osoba, a žalovaný , právnická osoba, převzal. Kupní cenu ve výši 164 518 Kč žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, s termínem splatnosti 19. 5. 2023.7. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 470 332 Kč, kterou žalovaný dlužil žalobkyně na základě splatných a dosud neuhrazených faktur č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, . Ke dni předžalobní výzvy žalobkyně uvedla, že eviduje pouze úhradu částky 200 000 Kč na fakturu č. , hodnota, .8. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni kupní cenu dodaného zboží v celkové výši 410 332 Kč. Žalovaný byl se zaplacením kupní ceny v prodlení vždy ode dne následujícího po termínu splatnosti příslušné faktury.9. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky uvedené v § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.10. Bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným kupní smlouvy podle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně dodala žalovanému zboží, žalovaný však nezaplatil kupní cenu dodaného a převzatého zboží, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost dlužnou kupní cenu za zboží zaplatit.11. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky z Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Dále soud vycházel z úředních sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaný je povinen platit úroky z prodlení vždy ode dne následujícího po datu splatnosti příslušné faktury.12. V souladu s § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobkyni částku 1 200 Kč jako náklady za uplatnění pohledávky.13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 16 414 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 9 980 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu).14. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.