21 C 174/2023-23 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, - a žalovanou dne , datum, pod č. , tel. číslo, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – , právnická osoba, – a žalovanou dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši , částka, , žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 57,69 % ročně a dalšími poplatky souvisejícími s úvěrem. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku , částka, prostřednictvím 35 měsíčních splátek po , částka, .5. Z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce ve smyslu čl. 3.14 všeobecných obchodních podmínek vyzval žalovanou z důvodu jejího prodlení k okamžitému vrácení neuhrazené jistiny včetně splatných úroků a sankcí.6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s listinou nazvanou jako společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil žalobci pohledávku za žalovanou dne , datum, . Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované, že pohledávka byla postoupena žalobci. Z výzvy žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou ke splnění dluhu ve lhůtě do , datum, .7. Dle tvrzení žalobce žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku , částka, , a to dne , datum, .8. Z předžalobní upomínky vyplývá, že zástupce žalobce upomínkou ze dne , datum, vyzval žalovanou opětovně k zaplacení dluhu.9. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce – , právnická osoba, - uzavřel dne , datum, pod č. , tel. číslo, se žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši , částka, , aniž by jako věřitel poskytující úvěr spotřebiteli postupoval s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce totiž se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, ačkoli se nikterak nezabýval otázkou příjmů a výdajů žalované a vycházel pouze lustrace v dostupných registrech (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací).10. Žaloba je částečně důvodná.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění novely zákona č. 96/2022 Sb. účinné od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobce), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně právní předchůdce žalobce nesplnil a tomu odpovídá též výsledek, tedy že žalovaná dluh nezaplatila.16. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce svou povinnost stanovenou mu zákonem nesplnil, když posouzení úvěruschopnosti žalované řádně neprovedl. , právnická osoba, se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Právní předchůdce žalobce měl tedy učinit relevantní zjištění k tomu, zda celková majetková situace dovoluje úvěrované splácet předmětný úvěr splátkou ve výši , částka, měsíčně. Namísto toho přistoupil pouze k prověření platební morálky žalované ve shora zmíněných registrech. Toto zjištění však nemohlo vést k odůvodněnému závěru, že je v možnostech dlužníka úvěr splácet, neboť ve vztahu k majetkové situaci, tj. především k porovnání pravidelných příjmů a výdajů, neučinil žádná zjištění.17. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobce (resp. jeho právní předchůdce) nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem. K řádnému posouzení úvěruschopnosti bylo zapotřebí vyžádat si relevantní podklady týkající se pravidelných příjmů a výdajů. Právní předchůdce žalobce tyto podklady k dispozici neměl a jím provedené posouzení úvěruschopnosti tak proběhlo ve zcela nedostatečném rozsahu. Tato skutečnost způsobuje neplatnost smlouvy, k níž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Jedná se tedy neplatnost absolutní ve smyslu § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). , právnická osoba, s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru pak dochází k redukci nároku žalobce vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatila a je povinna v rozsahu bezdůvodného obohacení plnění žalobci dle § 2991 a 2993 o. z. vrátit, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z.18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od právního předchůdce žalobce převzala na základě smlouvy č. , tel. číslo, částku , částka, a žalobci vrátila pouze částku , částka, . Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou v souladu s § 1879 o. z. žalobci. Soud proto žalované uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši , částka, . Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do , datum, , ode dne následujícího byla žalovaná v prodlení. Soud proto v souladu s § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil žalované též povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení. Žalovaná je povinna zaplatit úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , kdy byla z její strany uhrazena částka , částka, , a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Při určení lhůty k plnění soud vyšel z § 160 odst. 1 o.s.ř. a zákonné lhůty 3 dnů, neboť s ohledem na pasivitu žalované nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení či plnění ve splátkách.19. Výrokem II. pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže je totiž smlouva o úvěru uzavřená dne , datum, neplatná, nebyla mezi účastníky řízení platně sjednána ani platba úroku a poplatků a smluvní pokuty, žalobci tak nevznikl nárok na jejich zaplacení, ani nárok na úrok z prodlení za období předcházející dni , datum, , kdy žalovaná nebyla v prodlení.20.