37 C 187/2023-48 — Okresní soud v Hradci Králové

Návrhem došlým soudu dne 27. 11. 2023 se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem stavby bez čísla popisného nebo evidenčního na parcele st. p. č. , hodnota, , způsob využití garáž, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, pro obec Hradec Králové, katastrální území Slezské předměstí. Návrh odůvodnil tím, že žalobce i žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku st. p. č. , hodnota, , zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové obec Hradec Králové a Katastrální území Slezské předměstí, na LV číslo , hodnota, . Na předmětném pozemku je umístěna budova bez čísla popisného/čísla evidenčního (garáž), u níž není v katastru nemovitostí zapsán žádný vlastník, avšak žalobce je přesvědčen, že vlastnické právo k předmětné garáži svědčí jemu. Rozhodnutím odboru výstavby a VH , právnická osoba, v Hradci Králové ze dne 4. 4. 1969 bylo žalobci povoleno provést výstavbu garáže pro jeden osobní vůz v rámci přístavby 70-ti řadových sdružených garáží v prostoru „Za sodovkárnou“ v Hradci Králové 3. Rozhodnutím útvaru územního plánování a architektury – stavebně správní oddělení městského národního výboru v Hradci Králové, čj. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo žalobci povoleno trvalé užívání garáže citovaného rozhodnutí a žalobci byla jako stavebníkovi předána garáž číslo , hodnota, na pozemku st. p. č. , hodnota, , kterou od té doby žalobce užívá a nikdy nikdo nezpochybnil jeho vlastnické právo. Mezi žalobcem a žalovanými, kteří jsou podílovými spoluvlastníky pozemku, nebylo dosud faktického sporu o vlastnictví žalobce k předmětné garáži. Bohužel se nepodařilo uzavřít dohodu, na základě níž by mohlo být zapsáno vlastnické právo žalobce do katastru nemovitostí, a to pro vysoký počet spoluvlastníků. Proto žalobci nezbývá, než se obrátit na soud s žalobou.Žalovaný 6. se k výzvě soudu vyjádřil tak, že se nepovažuje za vlastníka předmětné stavby garáže. Vlastnické právo žalobce k předmětné garáži nerozporuje. Ostatní žalovaní se k výzvě soudu nevyjádřili, tedy nesporovali skutková tvrzení žalobce uvedené v žalobě.Soud proto při splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále o.s.ř.) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání.O skutkovém stavu soud uzavřel, že v katastru nemovitostí je evidována stavba - garáž bez čísla popisného nebo evidenčního postavená na st. parcele č. , hodnota, v katastrálním území Slezské Předměstí, obec Hradec Králové. Dle zápisu v katastru nemovitostí je „vlastník garáže neznámý“. Útvar územního plánování a architektury – stavebně správní oddělení , právnická osoba, v Hradci Králové vydal dne , datum, rozhodnutí, které nabylo právní moci dne , datum, , o povolení k trvalému užívání garáže pro 1 osobní vůz v rámci přístavby 70 řadových sdružených garáží žalobci a dalším 69 „garážníkům“ s platností od , datum, . Ze seznamu uživatelů garáží ze dne , datum, se zjišťuje, že žalobce je uveden jako 1 ze 64 uživatelů garáží. Z výpisu z katastru nemovitostí soud dále zjistil, že žalobce a všichni žalovaní jsou vedeni jako spoluvlastníci pozemku p. č. st. 1290, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště v Hradci Králové pro katastrální území Slezské Předměstí, obec Hradec Králové, na kterém předmětná garáž stojí.Právní poměry v dané věci soud posuzoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), když předmětem řízení je vlastnické právo ke stavbě postavené cca v letech 1969-1970, tedy před nabytí účinnosti o.z.Soud poměřil skutkový stav s uvedenou právní úpravou a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je vlastníkem předmětné garáže uvedené ve výroku I., když vlastnické právo ke garáži žalobci vzniklo v období výstavby garáže (4. 4. 1969 – 27. 10. 1970) zhotovením nové věci, tedy originárním nabytím věci ve smyslu § 132 odst. 1 obč. zák. Pro úplnost lze dodat, že dle právní úpravy účinné v období výstavby garáže nebyla stavba považována za součást pozemku (§ 120 odst. 2 obč. zák.). Vlastníkem nově postavené stavby se tehdy stal stavebník a nikoliv vlastník pozemku, na kterém byla stavba zřízena. Žádný ze žalovaných spoluvlastníků pozemku pod předmětnou garáží se za vlastníka této garáže nepovažuje, když vlastnické právo žalobce nesporuje. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl.Výrokem II. soud v souladu s § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil řízení proti žalovanému 8. , Jméno zainteresované osoby 7/0, , který zemřel dne , datum, , tedy ještě před podáním žaloby. V době podání žaloby tedy neměl způsobilost být účastníkem tohoto řízení (§ 19 o.s.ř.). Jedná se přitom o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. dle § 150 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce byl v řízení procesně úspěšný, ale žalovaní nijak nezapříčinily svým jednání podání žaloby.