38 C 66/2024-42 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 20měsíčních splátkách po , částka, , a to včetně poplatků za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , úhrady za administrativní činnost , částka, a úhradu za splátky v místě bydliště , částka, , celkem , částka, . Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila částku , částka, . Právní předchůdce žalobce pohledávky za žalovanou postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností k , datum, , což bylo žalované oznámeno. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení - neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši , částka, , a dále rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 25,00% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00% p.a. z částky ve výši , částka, . Právní zástupce žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu odeslanou dne , datum, doporučenou zásilkou na adresu žalované. Žalovaná na výzvu nereagovala.Žalovaná se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:Z obsahu smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl dne , datum, žalované - spotřebitelce - peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala peněžité prostředky splatit ve 20měsíčních splátkách ve výši , částka, , a to včetně poplatků ve výši , částka, . Celkem měla žalovaná zaplatit , částka, . Žalovaná uhradila celkem částku , částka, . Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .Předžalobní upomínku odeslal právní zástupce žalobce doporučeným dopisem dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jako svůj pravidelný příjem částku , částka, , příjem z brigády , částka, , dále uvedla náklady na bydlení a energie , částka, , náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady celkem , částka, , srážky ze mzdy (výživné) , částka, a měsíční splátky stávajících půjček , částka, .Z oznámení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno že proti žalované bylo k datu , datum, vedeno exekuční řízení zahájené dne , datum, pod sp. zn. , spisová značka, .Nebylo zjištěno, že poskytovatel úvěru dříve, než přenechal žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, dne , datum, , aniž s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – poskytnuté peněžní prostředky splácet. Smlouva o spotřebitelském úvěru je tudíž neplatná. Přijetím uvedených částek se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná uhradila žalobci pouze částku , částka, , je proto její povinností vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru vystupovala v pozici spotřebitelky, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a za použití § 2395 a násl. občanského zákoníku.Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posuzuje přitom zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěr platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) zmíněny v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18. ÚstavníSoud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.Nejvyšší soud v rozsudku spisové značky , spisová značka, ze dne , datum, vyjádřil právní názor, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Nejvyšší soud uvedl, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků neposuzoval ve smyslu ustanovení § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky. Z údajů, které o svých poměrech uvedla žalovaná, nevyplývá, že bude schopna poskytnutý úvěr splácet. Původní věřitel zejména řádně nezkoumal měsíční výdaje žalované uváděné v položce a) výdaje na bydlení a b) výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady. Částky, které žalovaná do těchto nákladů uvedla neodpovídají ani životnímu minimu jednotlivce. Žalovaná navíc v době, kdy žádala o předmětný úvěr již splácela stávající půjčky, a to částkou , částka, . Právní předchůdce žalobce se nezabýval tím, zda je na žalovanou vedeno exekuční řízení, přičemž v době, kdy žalovaná o úvěr žádala, tedy k datu , datum, , na ni bylo vedeno exekuční řízení zahájené dne , datum, u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , exekutorský úřad , adresa, , a to pod sp. zn. , spisová značka, . Právní předchůdce žalobce se tedy dostatečně nezabýval posouz