8 C 173/2024-41 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou podanou soudu proti žalované domáhal zaplacení částky 126 794,74 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne 17. 9. 2019 uzavřel se žalovanou úvěrovou smlouvu – , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“). Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 190 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet 84 pravidelnými měsíčními splátkami po 3 151,52 Kč. Ve smlouvě byla též sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru ve výši 4,90 % p. a. a úroková sazba ze zadlužení po splatnosti v zákonné sazbě. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když se opakovaně dostávala do prodlení se splácením. Z těchto důvodů žalobce odstoupil od smlouvy a zesplatnil zbývající úvěr ke dni 30. 3. 2023. Po odstoupení od smlouvy, uhradila žalovaná na zesplatněný úvěr dne 4. 5. 2023 částku 10 000 Kč, kterou žalobce započítal na dlužnou jistinu. Dlužná částka ke dni podání žaloby činí 126 794,74 Kč a dále příslušenství. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tedy nesporovala tvrzení uvedená v žalobě.Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Z obsahu smlouvy o hotovostním úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 17. 9. 2019, všeobecných obchodních podmínek a sazebníku vyplývá, že se žalobce se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 190 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr splácet 84 pravidelnými měsíčními splátkami po 3 151,52 Kč. Žalobce dopisem ke dni 23. 10. 2019 vypověděl předmětnou úvěrovou smlouvu, neboť žalovaná porušila svoji povinnost poskytnutý úvěr splácet. Ve smlouvě byla též sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru ve výši 4,90 % p. a. a úroková sazba ze zadlužení po splatnosti v zákonné sazbě. Daná smlouva byla sjednána na základě žádosti žalované, po seznámení se standardními informacemi o poskytovaném úvěru, to vyplývá z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a žádosti žalované o poskytnutí úvěru. Žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumal schopnosti žalované poskytnutý úvěru splácet, to vyplývá z výpisů z , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, jak před zesplatněním zbývajícího úvěru, tak následně ještě předžalobní výzvou, to vyplývá z dopisu nazvaného „Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ a předžalobní výzvy.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smluv vystupovala v pozici spotřebitelky, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.Bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobce před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, prověřil schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. V řízení žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že úvěr zaplatila řádně a včas, naopak žalobce svými listinnými důkazy prokázal svůj v žalobě uplatněný nárok. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost dluh, úroky i úroky z prodlení zaplatit. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení. Zákonný úrok z prodlení upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení.O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady vznikly žalobci v souvislosti se zaplaceným soudním poplatek ve výši 5 072 Kč a dále za zastoupení advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak soud přiznal žalobci odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva), a to za podmínek ustanovení § 11 odst. 1, písm. a), d) ve výši dle § 7 odst. 5, za použití § 8 této vyhlášky, tj. odměnu ve výši 6 180 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu ve výši 18 540 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky za uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč + 21 % DPH, tedy celkem na částku 23 522,40 Kč, ke které je třeba ještě přičíst soudní poplatek 5 072 Kč. Náklady řízení v celkové výši 28 594,40 Kč uznal soud žalovanou povinnou zaplatit je k rukám advokáta žalobce. (§ 149 odst. l o.s.ř.) (výrok II).