14 C 298/2025-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 22 434 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že smlouvu o úvěru uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, . Původní věřitel poskytl žalované peněžitou částku ve celkové výši 14 600 Kč, žalovaná tuto částku neuhradila a na úkor původního věřitele se bezdůvodně obohatila. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny 11 334 Kč a smluvních úroků 11 100 Kč.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že původní věřitel poskytl žalované – spotřebitelce – peněžní prostředky ve výši 14 600 Kč, aniž původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – úvěr splácet. Přijetím částky 14 600 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila a je její povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Dosud nevydaná jistina činí 11 334 Kč a od žádnou částku a od 25. 1. 2024 trvá prodlení žalované se zaplacením.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o zápůjčce vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná jednali o uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Povinností věřitele bylo ve smyslu ustanovení § 86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit před uzavřením smlouvy řádně úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že věřitel spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.V řízení bylo zjištěno, že žalovaná přijala peněžitou částku a dosud neuhradila jistinu ve výši 11 334 Kč. Soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni plnění v uvedené výši. Pohledávka z bezdůvodného obohacení byla postoupena dle § 1879 občanského zákoníku. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaná je povinna platit úroky z prodlení v návaznosti na doručení žaloby.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.