17 C 335/2025-39 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou ze dne 24. 7. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení celkové částky 16 342,06 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 18. 10. 2023. Žalobce v žalobě uvedl, že na základě této smlouvy dodával žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese , adresa, , přičemž žalovaný sjednané platby nehradil. Vyúčtováním spotřeby elektřiny za zúčtovací období 1. 3. 2024 – 5. 9. 2024, vystaveným nejprve fakturou pod variabilním symbolem , var. symbol, a následně opravným daňovým dokladem pod variabilním symbolem , var. symbol, ze dne 18. 10. 2024, požadoval žalobce po žalovaném úhradu částky 1 842,06 Kč, která představuje nedoplatek za skutečně odebranou elektřinu. Tento nedoplatek žalovaný neuhradil. Dále žalobce uplatnil částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením uvedené faktury, vyúčtovanou vyúčtováním pod variabilním symbolem , var. symbol, . Současně žalobce požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 14 400 Kč za opakované neplnění platebních povinností a následné ukončení smlouvy, vyúčtované pod variabilním symbolem , var. symbol, ze dne 5. 9. 2024, odpovídající 18 měsícům po 800 Kč od ukončení dodávky elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. Žalobce dále tvrdil, že před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky vyzval, žalovaný však na výzvu nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.).4. Žaloba je důvodná.5. Po právní a skutkové stránce posoudil soud projednávanou věc následovně:6. Právní vztah mezi účastníky byl založen smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jakož i z § 28 odst. 1 a § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Smlouva byla uzavřena dne 18. 10. 2023 mezi žalobcem a žalovaným, na jejímž základě žalobce dodával žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese , adresa, , nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky vydané žalobcem (dále též „Smlouva“). Smlouva byla sjednána jako smlouva na dobu určitou v trvání 24 měsíců, přičemž podle jejího obsahu měla dodávka elektřiny probíhat od 1. 3. 2024 do 28. 2. 2026. Smlouva obsahovala rovněž ujednání o smluvních sankcích, podle nichž byl žalovaný v případě prodlení s úhradou plateb po dobu delší než 10 dnů povinen uhradit smluvní pokutu 100 Kč za každé takové prodlení, a dále v případě předčasného ukončení smlouvy z důvodu porušení platebních povinností sjednali účastníci povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu 800 Kč za každý měsíc zbývající do konce sjednané doby trvání smlouvy (viz smluvní ujednání o sankcích).7. Žalovaný porušil své platební povinnosti, když nehradil zálohy na dodávku elektřiny, zejména zálohy se splatností v červnu a červenci 2024 (oznámení o přerušení dodávky ze dne 15. 7. 2024 se splatností pohledávek do 12. 7. 2024 a další upomínky). V důsledku tohoto jednání žalobce přerušil dodávku elektřiny ke dni 5. 9. 2024, a následně od smlouvy odstoupil dne 18. 9. 2024 (vyúčtování smluvní pokuty č. , hodnota, ze dne 5. 9. 2024 a oznámení o přerušení dodávky). Po ukončení smlouvy žalobce vystavil žalovanému vyúčtování spotřeby elektřiny za období od 1. 3. 2024 do 5. 9. 2024, původně vyúčtované částkou 603,43 Kč (vyúčtování č. , hodnota, ze dne 18. 10. 2024), jež bylo následně opraveno opravným daňovým dokladem č. , hodnota, , pod variabilním symbolem , var. symbol, na částku 1 842,06 Kč, se splatností dne 7. 11. 2024, kterou žalovaný neuhradil. S ohledem na sjednané ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši 14 400 Kč, odpovídající 18 měsícům po 800 Kč jako době zbývající od ukončení dodávky elektřiny dne 5. 9. 2024 do uplynutí sjednané doby trvání smlouvy k 28. 2. 2026, a to vyúčtováním č. , hodnota, vystaveným dne 5. 9. 2024, splatným dne 16. 9. 2024. Z předložených upomínek soud zjistil, že žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužných částek, přičemž tento na výzvy nereagoval a dluh dobrovolně neuhradil. Tím byla naplněna podmínka pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a odst. 1 o. s. ř.8. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že jednotlivé nároky uplatněné žalobcem jsou bez dalšího prokázány. Doložené důkazy jednoznačně prokazují existenci závazkového vztahu, jeho porušení ze strany žalovaného, jakož i oprávněnost požadovaných částek. Soud neshledal žádné skutečnosti, které by nárok žalobce činily po právní stránce sporným či neplatným, to vše za situace, kdy se žalovaný k věci nijak nevyjádřil, ač byl řádně vyzván. Žalobce se tak důvodně domáhá úhrady celkové částky 16 342,06 Kč, a to z titulu dluhu vzniklého žalovanému ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kdy tato částka se skládá z nedoplatku za dodanou elektřinu za zúčtovací období od 1. 3. 2024 do 5. 9. 2024 ve výši 1 842,06 Kč, vyúčtovaného opravným daňovým dokladem pod variabilním symbolem , var. symbol, , dále ze smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou tohoto vyúčtování, vyúčtované pod variabilním symbolem , var. symbol, , a konečně ze smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 14 400 Kč, vyúčtované pod variabilním symbolem , var. symbol, . V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jakoukoli z uvedených pohledávek, byť jen částečně uhradil, proto soud žalovanému uložil povinnost dlužné částky zaplatit. Zákonný úrok z prodlení byl uplatněn v souladu s § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a jeho výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s úředním sdělením České národní banky o výši repo sazby (výrok I.).9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení podle § 14b označené vyhlášky.10. Podle § 14b odst. 1 bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 400 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby – převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 1 200 Kč (tj. 400 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř.11. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 1 815 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.12. Lhůtu k plnění dle výroku I. a II. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.