21 C 196/2024-84 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 18. 9. 2024 po žalované domáhal zaplacení částky 67 250 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, . - a žalovanou dne 2. 12. 2004 pod č. , hodnota, . V žalobě uvedl, že žalovaná byla oprávněna čerpat peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty až do výše úvěrového rámce v částce 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši. Žalovaná nehradila řádně a včas, když se dostala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek. V důsledku toho právní předchůdce žalobce poskytnutý úvěr ke dni 28. 7. 2011 zesplatnil. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2017. Dlužná částka činila celkem 67 250 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 64 607,26 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 642,74 Kč a dále úroků a úroků z prodlení. Žalovaná neuhradila ničeho ani po předžalobní výzvě žalobce. V replice k vyjádření žalované žalobce uvedl, že jím předložené listiny prokazují oprávněnost nároku uplatněného v žalobě vůči žalované a žalobce považuje uzavřenou úvěrovou smlouvu za platnou, neboť tato splňovala všechny zákonem požadované náležitosti. Žalobce upozornil, že žalovaná vstoupila do smluvního vztahu s právním předchůdcem žalobce dobrovolně. K otázce řádného posouzení úvěruschopnosti žalobce uvedl, že tato povinnost byla do českého právního řádu zavedena teprve zákonem s účinností od 1. 1. 2011, dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2010 věřitelé tuto povinnost neměli, i přesto však byla úvěruschopnost žalované právním předchůdcem žalobce prověřována. S tvrzením žalované o tom, že žalobcem uplatněné nároky jsou v rozporu s dobrými mravy a zneužitím práva, žalobce nesouhlasí, uvedl, že konečná výše úrokového příslušenství pohledávky je zcela závislá na jednání dlužníka, který může ovlivnit, kdy dojde ke splacení pohledávky. K námitce promlčení vznesené žalovanou žalobce sdělil, že má za to, že pohledávka promlčena nebyla, neboť právní předchůdce uplatnil pohledávku z úvěrové smlouvy ještě před uplynutím obecné čtyřleté promlčecí doby. Projednávaná žaloba byla žalobcem podána k soudu dne 18. 9. 2024, tj. bez zbytečného odkladu a ve lhůtě 30 dnů poté, co byla pravomocně zastavena exekuce. Vznesená námitka promlčení by neměla požívat ochrany pro rozpor s dobrými mravy.2. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 26. 3. 2025, č.j. , spisová značka, , bylo řízení zastaveno z důvodu dle § 159a odst. 4 o.s.ř., když o nároku žalobce, resp. jeho právního předchůdce, bylo již pravomocně rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem , tituly před jménem, , adresa, dne 23. 8. 2012 pod sp. zn. E/, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, ve kterém uvedl, že rozhodčí nález vydaný rozhodcem , tituly před jménem, , adresa, není platným pravomocným rozhodnutím, které by zakládalo překážku věci pravomocně rozhodnuté, neboť byl vydán rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc, neboť ta vycházela z neplatné rozhodčí doložky. Krajský soud v , adresa, usnesením ze dne 16. 7. 2025 pod č.j. , spisová značka, usnesení okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že uložil okresnímu soudu, aby vyzval žalobce k upřesnění jeho stanoviska, v čem konkrétně spatřuje neplatnost rozhodčí doložky, z níž rozhodce vyvodil svoji pravomoc o věci rozhodnout.3. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 8. 9. 2025, č. j. , spisová značka, , byl žalované v souladu s § 29 odst. 3 o.s.ř., tj. z důvodu jejího neznámého pobytu, ustanoven opatrovník. Opatrovnicí žalované byla soudem ustanovena advokátka , Jméno opatrovnice, , se sídlem , adresa, .4. Žalovaná prostřednictvím opatrovnice ve vyjádření k žalobě uvedla, že nároky uplatněné žalobcem v celém rozsahu neuznává a žalobu považuje za nedůvodnou. Podání žaloby označuje za zjevný pokus žalobce o zneužití práva na soudní ochranu. Podle žalované žalobce neprokázal tvrzení, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 2. 12. 2004 se žalovanou úvěrovou smlouvu. Žalovaná dále namítá nedostatek pasivní legitimace na straně žalované, neboť z listin předložených žalobcem dle žalované nevyplývá bez dalšího závěr, že to byla právě žalovaná, kdo s právním předchůdcem žalobce uzavřel úvěrovou smlouvu a čerpal z ní finanční prostředky. Žalovaná považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatný právní úkon z důvodu její neurčitosti a nesrozumitelnosti; nadto svým obsahem a účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Dále namítala porušení zákonných požadavků již při samotném kontraktačním procesu, při němž nebyly dodrženy náležitosti stanovené právní úpravou. Žalobce dle žalované především neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele, tj. slabší smluvní strany, ačkoliv k tomu byl povinen. V této souvislosti žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , spisová značka, , podle něhož absence řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení všech žalobcem uplatněných nároků a zdůraznila, že podání žaloby a uplatnění nároků považuje za zneužití práva, a to jak z hlediska výše požadovaných úroků za poskytnutí úvěrů a výše úroků z prodlení, tak zejména vzhledem k dosavadnímu postupu žalobce. Ten po řadu let vymáhal pohledávku s příslušenstvím v exekučním řízení na základě rozhodčího nálezu, jehož platnost žalobce zpochybnil až po podání žaloby dne 18. 9. 2024. Tento rozhodčí nález byl právním předchůdcem žalobce, žalobcem i soudním exekutorem považován za řádný exekuční titul po celou dobu vedení exekuce, která byla dne 2. 8. 2024 se souhlasem žalobce zastavena pro bezvýslednost. Žalovaná namítá, že v právním státě nelze tolerovat a poskytovat právní ochranu jednání, které představuje zjevné zneužití práva. Rozhodčí nález byl po dobu 12 let považován za platný exekuční titul a na jeho základě byla vedena exekuce, kterou žalobce akceptoval nejméně od roku 2017, kdy se stal věřitelem pohledávky za žalovanou. Teprve poté, co soud konstatoval překážku věci pravomocně rozhodnuté, začal žalobce tvrdit neplatnost rozhodčí doložky a nedostatek pravomoci rozhodce, to vše za účelem získání nového exekučního titulu. Takový postup by dle žalované vedl k opakovanému vymáhání totožné pohledávky, což je nepřípustné a představuje zneužití práva.5. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro právní závěry v projednávané věci:6. Z listiny „Žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí Futuro karty a revolvingového úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že je v ní žalovaná identifikována mj. svým jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu a že ji žalovaná opatřila podpisem dne 2. 12. 2004. Součástí smluvního ujednání byl i souhlas žalované mj. s obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků.7. Z listiny „Obchodní podmínky č. 100904BF ze dne 1. 9. 2004 Smlouvy o poskytnutí futuro karty a revolvingového úvěru společností , právnická osoba, .“ soud zjistil, že žalovaná byla povinna splácet řádně a včas částku vyčerpanou z úvěrového rámce formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené v Sazebníku, a to vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Dle čl. V. odst. 2 mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit, pozastavit další čerpání úvěru a požadovat splacení dlužné částky ke dni odstoupení od smlouvy mj. v případě, že je klient v prodlení s placením měsíční splátky po dobu delší než 30 dnů nebo porušil některou povinnost vyplývající ze smlouvy. Podle znění čl. V odst. 7 se smluvní strany dohodly, že majetkové spory, které vzniknou ze smlouvy nebo v souvislosti s ní, budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to rozhodcem jmenovaným Správcem seznamu ze Seznamu rozhodců vedeného Společností pro rozhodčí řízení, a.s, IČ: , IČO, podle jednacího řádu vedeného uvedenou společností.8. Z listiny „Výpis ze dne 5. 7. 2011“ soud zjistil, že maximální výše úvěru měla činit 60 000 Kč, žalovaná se ve smlouvě zavázala, že čerpaný úvěr včetně úroku z úvěru a dalších plateb bude hradit v měsíčních splátkách ve výši dle výpisu z účtu zasílaného žalované právním předchůdcem žalobce a minimálně dle Sazebníku, splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, žalovaná ke dni 5. 7. 2011 čerpala částku 57 390,31 Kč.9. Z listiny „Ukončení smlouvy o revolvingovém (obnovitelném) úvěru č. , hodnota, “ ze dne 28. 7. 2011 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce v souladu s čl. V. odst. , právnická osoba, podmínek oznámil žalované ukončení úvěrové smlouvy č. , hodnota, v důsledku prodlení žalované s úhradou sjednaných měsíčních splátek a současně okamžitě zesplatnil pohledávku za žalovanou.10. Z listiny „Smlouva o postoupení pohledávek“ soud zjistil, že ji právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník podepsali dne 11. 1. 2017 a