38 C 305/2024-34 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou ze dne 10. 10. 2024 podanou soudu určení, že žalobce není od 4. 4. 2022 vlastníkem vozidla Toyota – Corolla, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále také jen „předmětné vozidlo“). V žalobě tvrdil, že žalobce byl vlastníkem předmětného osobního automobilu, které kupní smlouvou převedl na žalovaného dne 4. 4. 2022, když k úhradě kupní ceny došlo téhož dne. Kupující byl povinen zajistit přepis vozidla v registru vozidel do 10 dnů od kupní smlouvy. Žalobce podal žádost o změnu údajů na registr vozidel, ovšem žalovaný svou povinnost nesplnil a žalobce je do dnešního dne evidován jako vlastník a provozovatel v registru vozidel. Žalobci tak hrozí reální újma spočívající v odpovědnosti za případné přestupky proti pravidlům silničního provozu. Žalobce poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20. Na předžalobní výzvu žalobce žalovaný nereagoval.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř.Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla ze dne 30. 3. 2022 soud zjistil, že žalobce jako vlastník předmětného vozidla toto vozidlo prodal žalovanému za cenu 32 000 Kč po slevě. Podle smlouvy přechází vlastnické právo na kupujícího okamžikem zaplacení kupní ceny.Žalobce dále předložil soudu protokol o stavu vozidla ze dne 30. 3. 2022, žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele vozidla, fakturu č. , hodnota, ze dne 4. 4. 2022, splatné téhož dne, příjmové pokladní doklady o převzetí částky v celkové výši 33 000 Kč od žalovaného ze dne 25. 3. 2022, 30. 3. 2022 a 4. 4. 2022.Z výzvy k provedení přehlášení vozidla v registru vozidel soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce zaslala žalovanému předžalobní výzvu doporučenou zásilkou podanou dne 19. 6. 2024 na adresu jeho bydliště.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný přestal být vlastníkem předmětného vozidla ke dni 4. 4. 2022. K odpovídajícímu zápisu změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel nedošlo.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni zahájení řízení.Žalobce se domáhala svého nároku určovací žalobou podanou podle ustanovení § 80 občanského soudního řádu, podle kterého se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soudní praxe je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní; jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly, a kde je žalobci k dispozici žaloba o splnění povinnosti.Soud uzavřel, že žalobce má na požadovaném určení, že není vlastníkem předmětného vozidla naléhavý právní zájem, neboť bez tohoto určení zůstává právní postavení žalobce nejisté.V řízení bylo prokázáno, že žalobce přestal být vlastníkem předmětného vozidla okamžikem zaplacení kupní ceny prodávajícím dne 4. 4. 2022.Právní posouzení vplývá z § 2 079 a násl. občanského zákoníku, podle něhož se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupující odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalovaný neposkytl žalobci potřebnou součinnost při přepisu vozidla v registru vlastníků a provozovatelů vozidel. Žalobce je proto nadále zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník, resp. provozovatel a bez součinnosti žalovaného se mu nepodařilo dosáhnout změny v zápisu v registru vozidel. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu ČR pl. ÚS 114/20, v němž se mimo jiné uvádí: „ Závěrem je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, a aby umožnily novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry.“ Žalobce má na určení, že není vlastníkem vozidla naléhavý právní zájem, neboť v případě, že by byl nadále veden jako jeho vlastník, může mu vzniknout újma, když zároveň prostřednictvím tohoto rozsudku bude moci dosáhnout požadované změny v registru vozidel.S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a náhradu nákladů řízení přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátčiny odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7, § 9 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 1 500 Kč. Advokátka poskytla žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Celkem tvoří žalobcovy náklady řízení částku 8 534 Kč. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.