8 C 335/2025-11 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, poskytla žalované finanční prostředky, které žalovaná nevrátila. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Původní věřitel poskytl žalované celkem 80 000 Kč dne 8. 2. 2024, a to bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, . V poznámkách k platbě byl uveden variabilní symbol , var. symbol, . Žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Pohledávka byla postoupena na žalobce.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala skutková tvrzení uvedená v žalobě.Soud rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.Soud vzal tvrzení žalobce za prokázaná, neboť je doložil potvrzením o provedené platbě a listinami k postoupení pohledávek. O skutkovém stavu soud proto uzavřel, že původní věřitel poskytl žalované částku 80 000 Kč, a to převodem prostředků na její účet. Nebylo zjištěno, že by žalovaná uvedenou částku žalobci vrátila. Žalobce předložil pouze nepodepsaný koncept úvěrové smlouvy, ze které vyplývá mj. úroková sazba 9,9 % měsíčně, RPSN 210 % ročně. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobce, žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalované povinnost dlužnou částku zaplatit.Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl schopen doložit smlouvu, na základě které byly finanční prostředky žalované poskytnuty, soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru a věc posoudil ve prospěch spotřebitele. Pakliže jsou úvěrové smlouvy shledávány absolutně neplatné, posuzuje se splatnost jistiny v souladu s ustanovením § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení (shodně srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), zpravidla tedy v obecné třídenní pariční lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Není možné toto ustanovení obcházet tím, že žalobce úvěrovou smlouvu nepředloží, čímž se vyhne jejímu posouzení. V právě projednávané věci bylo v konceptu smlouvy ujednáno, že úroky budou činit 9,9 % měsíčně, RPSN 210 % ročně. Pravděpodobně by tak tato smlouva byla posouzena jako rozporná s dobrými mravy, pokud byla podepsána s tímto ujednáním. Vzhledem k tomu, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1 ZSÚ) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, žalobkyni zatím nemohl vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud proto výrokem II. zamítl žalobkyní požadované zákonné úroky z prodlení.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení plně úspěšného žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 200 Kč a náklady na právní zastoupení. Výši odměny zástupce žalobce soud stanovil dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, když v dané věci činí odměna za jeden úkon právní služby částku 4 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním žaloby, sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. Soud tak uložil žalované hradit částku 17 450 Kč. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.