10 C 19/2025-23 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 7. 2025 po žalované domáhal zaplacení částky 29 085 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 27. 5. 2024. Žalobce poskytuje zápůjčky prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na které se žalovaná prvně seznámila s nabídkou na uzavření smlouvy a zvolila výši a splatnost zápůjčky, následně vyplnila formulářovou žádost o poskytnutí zápůjčky, do níž zadala své osobní údaje, čímž učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Současně potvrdila, že se seznámila se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, jež jsou její nedílnou součástí, a že s nimi souhlasí. Totožnost žalované byla ověřena tak, že žalobce od ní v žádosti o uzavření smlouvy vyžádal sken dokladu totožnosti s fotografií a zároveň provedl kontrolu prostřednictvím ověřovací korunové platby, na základě níž došlo k identifikaci majitele bankovního účtu, který musí být totožný s klientem. Smlouva byla následně žalovanou podepsána elektronicky zadáním PINu, který jí žalobce zaslal na jí uvedené telefonní číslo. Poté žalobce obratem Smlouvu o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek odeslal žalované na jí uvedenou e-mailovou adresu. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že si před uzavřením smlouvy vyžádal od žalované informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalované, kdy upozornil na to, že žalovaná je dle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) povinna poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace, případně nahlédnutím do relevantních databází, aniž by tyto blíže konkretizoval. Žalobce žalovanou poskytnuté informace a dokumenty vyhodnotil a zaevidoval do zákaznické karty žalované, na základě tohoto prověření došel žalobce k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobce tvrdí, že dne 27. 5. 2024 poskytl žalované na její účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se za poskytnutí úvěru zavázala uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Jistina i poplatek byly splatné ve 3měsíčních splátkách, přičemž datum poslední splátky bylo stanoveno na den 3. 8. 2024. Žalovaná však dle tvrzení žalobce smluvní závazky řádně a včas nehradila, a to ani po předchozích písemných výzvách žalobce ze dne 30. 6. 2024, 11. 7. 2024, 30. 7. 2024 a 8. 8. 2024, za něž žalobce v souladu se smlouvou o zápůjčce požaduje náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 2 000 Kč. Nad rámec uvedeného žalobce po žalované požaduje uhrazení smluvní pokuty v celkové výši 5 085 Kč vzniklé součtem denních sazeb ve výši 0,1 % z dlužné částky 15 000 Kč od 4. 8. 2024 do 9. 7. 2025, a to s odkazem na čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce, jakož i zákonné úroky z prodlení od 4. 8. 2024 do zaplacení. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu a byla ji zaslána i předžalobní výzva ze dne 19. 3. 2025. Žalobce dále uvedl, že v případě neuznání nároku na zaplacení částky z titulu smlouvy o zápůjčce, požaduje vrácení jistiny jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobce a žalovanou dne 27. 5. 2024 distančním způsobem soud zjistil, že žalobce se zavázal žalované poskytnout peněžitou částku ve výši 15 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 000 Kč ve třech měsíčních splátkách ve výši 8 000 Kč, kdy první splátka byla splatná třicátý první den ode dne poskytnutí zápůjčky, druhá splátka byla splatná šedesátý druhý den od poskytnutí zápůjčky a třetí splátky devadesátý třetí den od poskytnutí zápůjčky. Žalobce poskytl žalované na účet č. , č. účtu, celkem částku 15 000 Kč, a to v platbě dne 27. 5. 2024, což vyplývá z výpisu z bankovního účtu ze dne 31. 6. 2024. Žalovaná úvěr nesplácela, dostala se do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, z tohoto důvodu žalobce přistoupil ke zesplatnění celého úvěru ke dni 30. 7. 2024, o čemž byla žalovaná informována. Uvedené vyplývá z upomínky ze dne 30. 6. 2024, ze dne 11. 7. 2024, z oznámení o zesplatnění úvěru – výzva k úhradě ze dne 30. 7. 2024 a z opakované výzvy k úhradě ze dne 8. 8. 2024. Žalovaná poskytnutou finanční částku žalobci nevrátila, a to ani po uvedených upomínkách a předžalobní upomínce, což vyplývá z výzvy ze dne 19. 3. 2025 ve spojení s podacím lístkem.5. Ze smlouvy o úvěru a z všeobecných obchodních podmínek ve spojení s tvrzením žalobce, jakož i z vyjádření žalobce ze dne 4. 2. 2026 soud zjistil, že žalobce před poskytnutím úvěru nezkoumal dostatečně příjmy a výdaje žalované, žalobce neprokázal, že by zkoumal pravidelné měsíční příjmy žalované, že by se jakkoli zabýval pravidelnými výdaji žalované, například výdaji žalované na bydlení či na její další dluhy. Žalobce tvrdí, že vycházel před poskytnutím finančních prostředků žalované z údajů uvedených žalovanou a údajů uvedených v relevantních databázích, tento postup však dále blíže nespecifikuje, adekvátní prověřování úvěruschopnosti žalované dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru pak žalobce neprokázal.6. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobce uzavřel dne 27. 5. 2024 s žalovanou distančním způsobem smlouvu o zápůjčce, na základě které dne 27. 5. 2024 poskytl žalované peněžitou částku ve výši 15 000 Kč, aniž by jako věřitel poskytující úvěr spotřebiteli postupoval s obornou péčí. Žalobce jako podnikatel totiž s žalovanou jako spotřebitelem uzavřel smlouvou o zápůjčce, ač žalovaná před uzavřením smlouvy řádně nedoložila svoje pravidelné měsíční příjmy za delší období, dále se nijak blíže nezabýval ani výdaji žalované, nezkoumal skutečné náklady na bydlení ani reálné měsíční výdaje žalované. K žádosti o zápůjčku nebyly předloženy žádné další dokumenty k ověření finanční situace žalované jako žadatelky o zápůjčku, žalobce vycházel pouze z tvrzení žalované, tvrzenou lustraci v relevantních databázích nikterak neprokázal. Z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že se žalobce otázkou příjmů a výdajů žalované jakkoli podrobněji zabýval, takový postup nelze považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Žalobce jako věřitel měl zkoumat majetkovou situaci žalované s přihlédnutím k jejím skutečným výdajům, které měl řádně prověřit a s přihlédnutím k pravidelným dlouhodobým příjmům žalované. Žalobce s odbornou péčí nepostupoval. Žalovaná žalobci na dlužné částce ničeho neuhradila.7. Žaloba je částečně důvodná.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Soud má s ohledem