10 C 30/2026-12 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2025 po žalovaném domáhal zaplacení částky 21 429,85 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 13. 10. 2023 mezi jeho právním předchůdcem – , právnická osoba, ., IČO , IČO, - a žalovaným. Žalobce tvrdil, že je aktivně legitimován z titulu smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 5. 2025 mezi ním a jeho právním předchůdcem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovanému byl právním předchůdcem žalobce na základě úvěrové smlouvy poskytnut revolvingový úvěr. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej splácet spolu s úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný úvěrové splátky nesplácel řádně a včas. Pro porušení smluvních povinností ze strany žalovaného právní předchůdce žalobce ke dni 2. 5. 2024 odstoupil od úvěrové smlouvy a přistoupil k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky včetně příslušenství. Před podáním žaloby žalobce i jeho právní předchůdce zaslal žalovanému výzvu k plnění, žalovaný však právnímu předchůdci žalobce ani žalobci ničeho neuhradil. Žalobce proto uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 21 429,85 Kč sestávající se z jistiny ve výši 17 017 Kč, poplatků ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a smluvního úroku ve výši 1 912,85 Kč. Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřil. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 13. 10. 2023 soud zjistil, že úvěrový vztah byl sjednán na dobu neurčitou. Právní předchůdce žalobce se zavázal žalovanému poskytnout revolvingový úvěr s počátečním úvěrovým rámcem ve výši 17 017 Kč a disponibilním úvěrovým limitem ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím ve dvanácti pravidelných měsíčních splátkách po 1 679 Kč se splatností vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. První měsíční splátka byla splatná ke dni 15. 11. 2023. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 34,5 %. Součástí úvěrové smlouvy bylo dále ujednání smluvních stran o smluvních sankcích v případě porušení smluvních povinností. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy je též sazebník (viz úvěrová smlouva č. , hodnota, ).4. Z listiny označené jako „rozklad splátek – výpis“ soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem částku ve výši 17 017 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas dostal se do prodlení s úhradou pravidelných sjednaných měsíčních splátek. Z uvedené listiny soud zjistil, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce ničeho neuhradil.5. Z listiny označené jako „odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění“ ze dne 2. 4. 2024 ve spojení s podacím archem soud zjistil, že právní předchůdce žalobce v důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalovaného odstoupil od smlouvy a přistoupil k zesplatnění celého úvěr včetně příslušenstvím, o čemž byl žalovaný informován.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou mezi sebou uzavřeli dne 28. 5. 2025 právní předchůdce žalobce a žalobce soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce, přičemž toto postoupení bylo žalovanému oznámeno, to vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2025, jakož i z upomínky ze dne 23. 6. 2025, kterou byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky.7. Žalovaný poskytnutou finanční částku právnímu předchůdci ani žalobci nevrátil, a to ani po uvedených upomínkách a předžalobní upomínce, což vyplývá z předžalobní upomínky ze dne 10. 10. 2025 ve spojení s podacím archem.8. Soud ze smlouvy o úvěru a jejích nedílných příloh zjistil, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru neprovedl dostatečné posouzení příjmů a výdajů žalovaného. Žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce jakkoli podrobněji zkoumal pravidelné měsíční příjmy žalovaného ani že by se zabýval jeho pravidelnými výdaji, zejména náklady na bydlení či závazky z dalších dluhů. K otázce bližšího posouzení úvěruschopnosti ze strany svého právního předchůdce se pak žalobce v žalobě nikterak nevyjádřil. Z úvěrové smlouvy včetně jejích příloh soud dále zjistil, že obsahuje pouze rámcové vymezení postupu při posuzování úvěruschopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr, které je společné pro všechny typy těchto smluv, aniž by bylo zřejmé, že k individuálnímu posouzení úvěruschopnosti žalovaného v projednávané věci skutečně došlo. V části páté bodu 3 úvěrové smlouvy je pouze uvedena povinnost žalovaného poskytovat pravdivé údaje a nic nezamlčet, aniž by z této části či z jiných dokumentů vyplývalo, že právní předchůdce žalobce provedl vlastní ověření těchto údajů. Lze proto uzavřít, že právní předchůdce žalobce při poskytnutí úvěru vycházel výlučně z údajů uvedených žalovaným, aniž by provedl adekvátní prověření jeho úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť adekvátní zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany svého právního předchůdce žalobce nikterak netvrdil ani neprokázal.9. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce dne 13. 10. 2023 uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky, aniž by jako věřitel poskytující úvěr spotřebiteli postupoval s obornou péčí. Právní předchůdce žalobce totiž s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, ač žalovaný před uzavřením smlouvy řádně nedoložil pravidelné měsíční příjmy za delší období, dále se nijak blíže nezabýval ani výdaji žalovaného, nezkoumal skutečné náklady na bydlení ani reálné měsíční výdaje žalovaného. K žádosti o úvěr nebyly předloženy žádné další dokumenty k ověření finanční situace žalovaného jako žadatele o úvěr, naopak z úvěrové smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobce vycházel pouze z tvrzení žalovaného, kdy adekvátní ověřování údajů uvedených žalovaným, jakož i samotné nahlížení do relevantních databází právní předchůdce žalobce ani žalobce nikterak neprokázal. Z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že se právní předchůdce žalobce otázkou příjmů a výdajů žalovaného jakkoli podrobněji zabýval, takový postup nelze považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce měl jako věřitel zkoumat majetkovou situaci žalovaného s přihlédnutím k jeho skutečným výdajům, které měl řádně prověřit a s přihlédnutím k jeho pravidelným dlouhodobým příjmům. Právní předchůdce žalobce s odbornou péčí nepostupoval. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, kdy postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce ani žalobci ničeho neuhradil.10. Žaloba je částečně důvodná.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je sml