10 C 42/2026-12 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 11. 12. 2025 domáhala zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím a částky 1 040 Kč představující náklady žalobkyně spojené s uplatněním pohledávky. V žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 27. 3. 2024 smlouvu o zápůjčce na základě, které mu byly téhož dne poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 28. 7. 2024, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného v souladu se zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) žalobkyně uvedla, že si od žalovaného před uzavřením smlouvy vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy upozornila na to, že žalovaný je ze zákona povinen poskytnout pro tyto účely žalobkyni úplné a pravdivé informace), popř. nahlédnutím do relevantních databází. Takto poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, žalovaný však ke dni podání žaloby uhradil toliko částku 8 945 Kč, z níž žalobkyně umořila smluvní pokutu ve výši 7 485 Kč a částečně ponížila náklady spojené s uplatněním pohledávky na výši 1 040 Kč. Po zohlednění částečné platby se tak žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 24 000 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 15 000 Kč a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, částky 1 040 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel poskytla žalovanému jako klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 15 000 Kč, která měla být splacena nejpozději do 28. 7. 2024. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč. Smlouva dále obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a o náhradě nákladů spojených s upomínkami ve výši 500 Kč za každou písemnou výzvu k úhradě. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím PIN kódu zaslaného žalovanému na jeho telefonní číslo.4. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u , jméno FO, soud zjistil, že dne 27. 3. 2024 byla z účtu žalobkyně odeslána částka 15 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, .5. Z jednotlivých upomínek soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky celkem pěti výzvami, a to dne 30. 6. 2024, 11. 7. 2024, 30. 7. 2024, 8. 8. 2024, 21. 8. 2024.6. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 5. 2025 ve spojení s podacím lístkem , právnická osoba, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však dlužnou částku ke dni podání žaloby neuhradil v plném rozsahu.7. Ze smlouvy o zápůjčce ve spojení s tvrzením žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nezkoumala dostatečně příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně nikterak neprokázala, že by blíže zkoumala pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného, například výdaji žalovaného na bydlení či na jeho další dluhy. Dle tvrzení žalobkyně vycházela před poskytnutím finančních prostředků žalovanému pouze z údajů uvedených žalovaným, ani nahlížení do relevantních databází žalobkyně neprokázala. Adekvátní prověřování úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně neprokázala.8. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 27. 3. 2024 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na číslo účtu , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve 3 měsíčních splátkách nejpozději dne 28. 7. 2024, a to včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč. Účastníci si pro případ prodlení s úhradou sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhradu nákladů za upomínky ve výši 500 Kč za každou jednotlivou výzvu k plnění. Žalovaný své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně vyzývala žalovaného k plnění celkem pěti výzvami, a to dne 30. 6. 2024, 11. 7. 2024, 30. 7. 2024, 8. 8. 2024, 21. 8. 2024, avšak bezvýsledně. Před podáním žaloby zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni pouze částku 8 945 Kč.9. Žaloba je částečně důvodná.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.12. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele.15. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou ji zákonem nesplnila, když posouzení úvěruschopnosti žalovaného řádně neprovedla, zejména podrobně nezjišťovala a neověřovala skutečné příjmy a skutečné výdaje žalovaného. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku podkladů v daném případě nemohlo dojít.16. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou ji zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy o úvěru a v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému n