6 C 226/2018-34 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaných zaplacení částky 268 498,50 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., uzavřela se žalovanými úvěrovou smlouvu o překlenovacím úvěru ke stavebnímu spoření č. , č. účtu, , na základě níž žalovaným poskytla finanční prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaní poskytnutý úvěr čerpali a zavázali se k jeho řádnému splácení. Tuto svoji povinnost si však neplnili a právní předchůdkyně žalobkyně, proto úvěr zesplatnila. Následně byla pohledávka za žalovanými postoupena na žalobkyni. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 268 498,50 Kč. Žalobkyně dále požadují rovněž zaplacení smluvního úroku ve výši 6,35 % p. a. z částky ve výši 400 000 Kč od 23. 6. 2016 do 3. 10. 2016 a úroku ve výši 6,35 % p. a. z jistiny od 4. 10. 2016 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny od 4. 10. 2016 do zaplacení.2. Žalovaní se k žalobě nijak nevyjádřili.3. Ve vztahu k žalovanému 2) bylo řízení přerušeno, neboť usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. MSPH , spisová značka, ze dne 13. 9. 2018 byl zjištěn jeho úpadek a bylo schváleno jeho oddlužení.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Soud z předložených listin zjistil následující skutkový stav.6. Právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., uzavřela se žalovanými dne 5. 9. 2008 smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření Trend pevná sazba ke smlouvě o stavebním spoření č. , č. účtu, . Na základě ní se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným finanční prostředky ve výši 400 000 Kč a žalovaní se zavázali společně a nerozdílně splácet takto čerpaný úvěr pravidelnou měsíční splátkou ve výši 3 400 Kč, která se skládala ze splátky úroků překlenovacího úvěru ve výši ve výši 2 158 Kč a z dospořování na účet stavebního spoření ve výši 1 242 Kč. Sazba smluvního úroku byla sjednána ve smlouvě, a to ve výši 6,35 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Úvěrové podmínky , právnická osoba, . Dle čl. XI odst. 1 písm. e) má žalobkyně právo od smlouvy odstoupit nebo požadovat po žalovaných okamžité splacení celého úvěru, jestliže je proti dlužníkovi podán návrh na zahájení insolventního řízení.7. Z příkazů k provedení platby a z výpisu z účtu je zřejmé, že byl úvěr čerpán dne 4. 9. 2008, 19. 9. 2008, 2. 10. 2008 a 30. 10. 2008. Úvěr byl splácen do června 2016, a poté bylo zahájeno na žalované insolvenční řízení. Z tohoto důvodu bylo dopisy ze dne 3. 10. 2016 žalovaným oznámeno zesplatění úvěru.8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2016 byla pohledávka za žalovanými postoupena na žalobkyni, což bylo žalovaným oznámeno dopisem ze dne 19. 4. 2017. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2017 byli žalovaní vyzváni opětovně k úhradě dlužné částky.9. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník není-li uvedeno jinak, řídí se právní poměry, vyjma práv osobních, rodinných a věcných, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.10. Dle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se smlouva o běžném účtu řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu obchodním zákoníkem.11. Dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Dle ustanovení § 502 odst. 1 věta první obchodního zákoníku je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.13. Dle ustanovení § 365 věty první obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. V souladu s § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle poslední věty § 262 odst. 4 obchodního zákoníku smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.14. Podle § 1879 obč. zák., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Na právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovanou 1) soud s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 o. z., aplikoval právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013. Soud má z předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanými smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření podle § 497 a násl. zák. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč. Žalovaní úvěr čerpali a zavázali se jej splatit pravidelnými měsíčními splátkami, a to i s úrokem z úvěru sjednaným v souladu s ustanovením § 502 odst. 1 obchodního zákoníku. Žalovaní však v rozporu se smluvním ujednáním úvěr nespláceli, proto se stal dle smlouvy splatný celý zůstatek úvěru. Následně byla pohledávka za žalovanými postoupena na žalobkyni. Žalovaní ani po té dlužnou částku neuhradil a žalobkyni tak vznikl dle ustanovení § 365 a § 369 odst. 1 obch. zákoníku nárok na úrok z prodlení. Ten žalobkyně požadovala ve výši dle ust. § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve spojení s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku v zákonné výši. S ohledem na úpadek žalovaného 2. a jeho oddlužení soud však rozhodoval pouze ve vztahu k žalované 1., když u žalovaného 2 došlo k přerušení řízení.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 203,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 740 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 268 498,50 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 690 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 9 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 350 Kč ve výši 5 113,50 Kč.