22 C 219/2020-21 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném původně domáhala zaplacení celkové částky 1 470 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od 18. 6. 2019 do zaplacení s tím, že zažalovaná částka představuje co do 1 170 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 8. 10. 2018 do 25. 10. 2018 byl jeho osobní automobil veden v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně také zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Podáním ze dne 15. 5. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do požadované jistiny ve výši 1 470 Kč s odůvodněním, že žalovaný po podání žaloby dne 7. 5. 2020 uhradil celkovou částku 1 495 Kč, která byla co do výše 1 470 Kč započtena na jistinu a co do výše 25 Kč na úrok z prodlení. S ohledem na částečně zpětvzetí bylo řízení co do jistiny ve výši 1 470 Kč zastaveno a předmětem řízení zůstal úrok z prodlení za období od 18. 6. 2019 do 7. 5. 2020. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne 3. 5. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 1 470 Kč (z čehož 1 170 Kč činil samotný příspěvek a zbylých 300 Kč pak náklady na jeho uplatnění), a to do třiceti dnů od doručení této výzvy. Dle potvrzení České pošty byl tento dopis žalovanému doručen dne 20. 5. 2019. V dopise žalobkyně zároveň uvedla, že příspěvek se vztahuje k období od 8. 10. 2018 do 25. 10. 2018 a týká se vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, jehož vlastníkem je žalovaný. K uhrazení této dlužné částky byl žalovaný vyzván mimo jiné také předžalobní upomínkou ze dne 31. 1. 2020. 6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidlo, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Podle § 2 odst. odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 12. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 14. Jelikož má soud za to, že v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dlužný příspěvek ve výši požadované žalobkyní, která odpovídá způsobu výpočtu stanovenému v § 4 odst. 3 zákona 168/1999 Sb., a to včetně nákladů na vymáhání tohoto příspěvku, které jsou požadovány ve výši stanovené v § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., je v souladu s § 1970 občanského zákoníku vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. Žalovaný však, jak uvedla žalobkyně, již na svůj dluh uhradil částku v celkové výši 1 495 Kč, která měla být údajně započtena co do 25 Kč na úrok z prodlení od 18. 6. 2019 do 7. 5. 2020. V této části však žalobkyně žalobu zpět nevzala. Soud proto musel žalobu co do části úroku z prodlení ve výši 25 Kč zamítnout a přiznal žalobkyni pouze část úroku z prodlení, která po kapitalizaci odpovídá částce 102,61 Kč. 15. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 146 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, když procesní zavinění na částečném zastavení řízení leží na straně žalovaného, který dlužnou částku uhradil teprve po podání žaloby a ohledně zbývajícího požadovaného příslušenství byla neúspěšná pouze v nepatrné části. Soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále jí za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 1 489 Kč.