14 C 59/2021-50 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 24 469,13 Kč s příslušenstvím z titulu dohody o uznání dluhu ze dne [datum] ve znění jejího dodatku ze dne [datum]. Žalovaná uznala svůj dluh co důvodu i výše 58 369,13 Kč a zavázala se jej uhradit celkem v 80 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 33 900 Kč. Jelikož se počínaje 40. splátkou ocitla v prodlení, žalobkyně v souladu se svým smluvním oprávněním zesplatnila k [datum] celý dluh. Žalobkyně následně doplnila, že předmětný dluh vznikl z titulu smlouvy o úvěru č [číslo], kterou s žalovanou uzavřela dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit 84 měsíčními splátkami po 976 Kč. Žalovaná takto sjednané splátky nehradila řádně a včas, a proto původní věřitelka úvěr zesplatnila ke dni [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž jménem jednala [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne [datum] dohodu o uznání a zaplacení dluhu, v níž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 58 369,13 Kč (50 721,55 Kč tvořila jistina a 7 647,58 Kč penále a úroky z prodlení), vzniklý z titulu smlouvy o úvěru [číslo], kterou s žalovanou uzavřela dne [datum] původní věřitelka, společnost [právnická osoba] Na základě této úvěrové smlouvy žalovaná obdržela od původní věřitelky dne [datum] finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, která se zavázala splácet ve splátkách po 976 Kč měsíčně. Žalovaná se následně ocitla v prodlení s úhradou svých závazků. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou v celkové výši 57 428,63 Kč postoupena nejprve na [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak na stávající žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum]. V předmětném Uznání dluhu a dohodě o zaplacení dluhu se žalovaná zavázala uhradit dlužnou částku v 69 měsíčních splátkách po 1 000 Kč (poslední splátka činila 737,92 Kč). V případě prodlení dlužníka se zaplacením jakékoliv splátky se dluh stává okamžitě splatným a věřitel má právo odstoupit od splátkové dohody. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] se strany dohodly na změně splátkového kalendáře, a to tak, že dlužná částka bude uhrazena v celkem 71 splátkách po 1 000 Kč (poslední splátka činila 755,81 Kč a měla být uhrazena dne [datum]). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky 24 469,13 Kč vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou žalované následujícího dne. 4. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na dobu uzavření smlouvy o úvěru i dohodu o uznání dluhu se posuzované právní poměry řídí zákonem obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. (dále jen„ obch. zák.“) a občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 558 obč. zák., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena výše uvedená splátková dohoda, ve znění jejího dodatku [číslo]. Žalovaná takto uznala vůči žalobkyni svůj dluh ve výši 58 369,12 Kč vzniklý z titulu smlouvy o úvěru o úvěru [číslo], kterou uzavřela s žalovanou dne [datum] společnost [právnická osoba], právní předchůdkyně žalobkyně. Závazek z žalobkyní doložené úvěrové smlouvy lze ztotožnit se závazkem uznaným žalovanou a lze tak zcela jednoznačně dovodit, jaký konkrétní závazek žalovaná uznala a jaký byl právní důvod jeho vzniku. Uznáním dluhu se zde uplatnila vyvratitelná právní domněnka o existenci dluhu v době jeho uznání. Tato domněnka pak v řízení nebyla ze strany žalované nikterak zpochybněna či vyvrácena. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 33 900 Kč a soud proto jako důvodný uznal požadavek žalobkyně na zaplacení zbývající dlužné částky 24 469,13 Kč. S ohledem na prodlení žalované je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který požadovala od 12. 9. 2020 ve výši 8,25 % ročně z celé dlužné částky. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaná skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátila, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 6. Soud pro úplnost poukazuje, že smlouva o úvěru byla sjednána za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a současně před uplynutím transpoziční lhůty pro provedení směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Soud se proto ani z úřední povinnosti nezabýval tím, zda a jak původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované, a to s ohledem na skutečnost, že v rozhodné době právní úprava uvedenou povinnost poskytovatele úvěru vůbec neupravovala (viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 513/2010 nebo ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Takovou povinnost pak neměla ani sama žalobkyně v době sjednání dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři (uznáním dluhu nebyl založen nový právní poměr, ale toliko utvrzen poměr existující již od r. 2009), neboť ji nelze vyvodit ani z přechodných ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 979 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 431 Kč.