20 C 141/2021-18 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 10. 1. 2021 použila hromadný dopravní prostředek –tramvaj, [anonymizována dvě slova], provozovaný žalobkyní, aniž by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Žalovanému proto vznikla povinnost uhradit žalobkyni za jízdu bez platného jízdního dokladu jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] [variabilní symbol] ze dne 10. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný se v uvedený den přepravoval hromadným dopravním prostředkem (tramvají) provozovaným žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem v místě kontroly na stanici [příjmení], což žalovaný také stvrdil svým podpisem. Z tarifu [anonymizováno] soud ověřil, že cena za jízdné činí 24 Kč a ze Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno], že přirážka k jízdnému při cestě bez cestovního dokladu činí 1 500 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2021, odeslanou 17. 3. 2021, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu závazek k zaplacení jízdného za přepravu dopravci, jehož závazek pak spočívá v přepravě cestujícího do místa určení. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč. 5. Předložené listinné důkazy hodnotil soud podle § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že žalovaná, přestože dne 10. 1. 2021 použila dopravního prostředku žalobkyně, při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Proto soud vyhověl žalobě v celém rozsahu a zavázal žalovanou, aby žalobkyni uhradil jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná se s plněním svého peněžitého dluhu ocitla v prodlení, vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat vedle plnění v celkové výši 1 524 Kč i úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po přepravní kontrole. 6. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.