20 C 16/2021-25 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 3 032 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 4. 10. 2018 a dne 29. 10. 2018 použil hromadné dopravní prostředky provozované předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], aniž by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanému proto vznikla povinnost uhradit žalobkyni za jízdy bez platného jízdního dokladu jízdné ve výši dvakrát 16 Kč a dvakrát přirážku ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 2. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 29. 10. 2018 a [číslo] ze dne 4. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný se v uvedené dny přepravoval hromadnými dopravními prostředky (trolejbusy) provozovaným předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova] a při přepravní kontrole se neprokázal ani jednou platným jízdním dokladem, což žalovaný také stvrdil pokaždé svým podpisem. Z tarifu jízdného městské hromadné dopravy soud ověřil, že cena za jízdné činí 16 Kč a ze Smluvních přepravních podmínek městské hromadné dopravy [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], že přirážka k jízdnému při cestě bez předložení platného jízdního dokladu činí 1 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 13. 9. 2019, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a současně mu bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. 3. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu závazek k zaplacení jízdného za přepravu dopravci, jehož závazek pak spočívá v přepravě cestujícího do místa určení. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč. 4. Předložené listinné důkazy hodnotil soud podle § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že žalovaný, přestože dne 4. 10. 2018 a dne 29. 10. 2018 použil dopravního prostředku předchůdkyně žalobkyně, při přepravní kontrole se ani jednou neprokázal platným jízdním dokladem. Proto soud vyhověl žalobě v celém rozsahu a zavázal žalovaného, aby žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, uhradil jízdné ve výši dvakrát 16 Kč a přirážku ve výši dvakrát 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se s plněním svého peněžitého dluhu ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 o. z., právo požadovat vedle plnění v celkové výši 3 032 Kč i úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy od 16. dne následujícího po každé přepravní kontrole. 5. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.