22 C 219/2021-18 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 4 306,93 Kč s tím, že se zčásti jedná o cenu za služby poskytnuté žalovanému třetími stranami, které nejsou službami elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (a rozhodování o nich tudíž náleží do pravomoci soudů) a které právní předchůdce žalobkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba] žalovanému zprostředkoval na základě smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, dále se zčásti jedná o nároky, jež vznikly právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s poskytnutím elektronického zařízení žalovanému a ve zbývající části se konečně jedná o náklady spojené s vymáháním pohledávky vůči žalovanému. S ohledem na prodlení žalovaného požadovala žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení ze všech požadovaných nároků vyjma nákladů na vymáhání, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti příslušného vyúčtování. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena účastnická smlouva [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytoval žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby, jejichž konkrétní obsah byl dán„ Nastavením služeb“. V rámci této smlouvy byla dále mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo zařízení Nokia 5 – Černý, kdy na nákup tohoto zařízení byla žalovanému poskytnuta podmíněná sleva ve výši 4 000 Kč. Zároveň přitom bylo ujednáno, že pokud nebude dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy v délce 24 měsíců z důvodu jejího předčasného ukončení ze strany právního předchůdce žalobkyně či ze strany žalovaného nebo bude ve vztahu k žalovanému zahájeno insolvenční řízení, je žalovaný povinen poskytnutou slevu vrátit. Dopisem ze dne 10. 7. 2018 byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně upozorněn na skutečnost, že dlouhodobě neplní své závazky z účastnické smlouvy a má neuhrazené závazky po splatnosti. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pokud tyto závazky ve stanovené lhůtě neuhradí, dojde k ukončení účastnické smlouvy po uplynutí 30 denní výpovědní doby ode dne doručení výpovědi. Fakturou [číslo] ze dne 28. 5. 2018 splatnou k 11. 6. 2018 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému mimo jiné rovněž službu„ [anonymizována čtyři slova]“ v ceně 5,73 Kč (bez DPH) a fakturou [číslo] ze dne 4. 9. 2018 splatnou k 18. 9. 2018 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnutou podmíněnou slevu na zařízení ve výši 4 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly výše uvedené pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Tímto dopisem byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky, k níž byly připočteny ještě náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. 5. Na základě shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v souvislosti s níž právní předchůdce žalobkyně žalovanému rovněž zprostředkoval služby třetích stran, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Za období od 20. 4. 2018 do 19. 5. 2018 pak právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému za tyto služby částku 6,93 Kč (včetně DPH), kterou však žalovaný neuhradil. 6. Dále má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena také kupní smlouva tak, jak ji upravuje § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.“. Předmětem této smlouvy bylo koncové zařízení. Ze strany předchůdce žalobkyně pak došlo k ukončení smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, jak to umožňuje § 1998 občanského zákoníku, který zní:„ Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.“ V důsledku ukončení této smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení podmíněné slevy na zařízení ve výši 4 000 Kč. V této souvislosti ještě nutno doplnit, že předmětné ujednání o poskytnutí koncového zařízení za zvýhodněnou cenu je třeba posoudit jako mající charakter podmínky, na jejíž splnění je vázán vznik, změna nebo zánik práva tak, jak to umožňuje § 548 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že povinnost vrátit za určitých podmínek poskytnutou slevu byla jasně a srozumitelně dohodnuta přímo v textu smlouvy a zároveň se týká ceny, nejedná se o ujednání zakládající významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 občanského zákoníku. 7. Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, který stanoví, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. 8. V souladu s § 513 občanského zákoníku, dle něhož„ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním“ je žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky, kdy výše těchto nákladů v částce 300 Kč se jeví jako přiměřená. 9. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat z přiznaných nároků úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení je pak požadován vždy od prvního dne prodlení v zákonné výši. 10. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, právo na jejich náhradu. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b téže advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.