4 C 156/2021-45 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobou se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 99 139 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dluží žalobci v souvislosti s uzavřenou smlouvou o nájmu bytu [číslo] v budově [adresa] v [obec], uzavřenou dne [datum], neuhrazené nájemné za měsíce 2/ 2017 až 12/ 2017 ve výši 19 790 Kč, nedoplatek za vyúčtování nákladů za služby za rok 2017 ve výši 7 107 Kč, náhradu za bezsmluvní užívání bytu za měsíce 1/ 2018 až 2/ 2019 včetně nedoplatku za vyúčtování nákladů za služby za rok 2018 ve výši 35 004 Kč, nedoplatek za vyúčtování nákladů za služby za rok 2019 ve výši 1 975 Kč (částka 973 Kč je zahrnuta v dohodě o splátkách) a za provedené opravy ve výši 21 784 Kč Nájemní smlouva byla ukončena pro závažné porušení povinností nájemce bytu ke dni [datum] a byt byl předán do dispozice žalobci v souvislosti s exekučním řízením dne [datum]. Dne [datum] strany uzavřely dohodu o splátkách, v důsledku neplnění žalobce dluh zesplatnil. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstal nečinná. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem budovy [adresa], umístěné na pozemku parc. č. st. [číslo] na adrese [adresa žalované] [číslo], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, k. ú. [obec], [územní celek]. 6. Smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum] má soud za zjištěné, že součástí shora uvedené budovy je bytová jednotka o celkové výměře 31,35 m2, jde o byt [číslo] (dále jen„ byt“). Tuto smlouvu uzavřel žalobce jako pronajímatel s žalovanou jako nájemkyní, přičemž touto smlouvu se žalobce zavázal přenechat žalované jako nájemkyni k dočasnému užívání byt a žalovaná jako nájemce se zavázala platit za to žalobci jako pronajímateli nájemné. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od [datum] do [datum], s možností prodloužení po vzájemné dohodě smluvních stran. Písemným dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla prodloužena doba na dobu do [datum]. 7. Z téže smlouvy plyne, že se smluvní strany dohodly na úhradě měsíčního nájemného formou pravidelných měsíčních plateb ve výši dle Evidenčního listu, který tvoří nedílnou součást smlouvy. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] a výzvy soudního exekutora ze dne [datum] ve věci vedené u zd. soudu pod sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že žalované byla žalobcem dne [datum] dána výpověď z nájmu bytu a k vyklizení bytu došlo prostřednictvím soudního exekutora až dne [datum]. Fakturou [číslo] splatnou dne [datum], byla žalované vyúčtována částka 21 784 Kč za opravy bytu. 8. Uznáním dluhu ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaná písemně uznala svůj dluh vůči žalobci za neuhrazené nájemné za měsíce 2/ [rok] až 12/ [rok] ve výši 19 790 Kč, nedoplatek za vyúčtování nákladů za služby za rok [rok] ve výši 7 107 Kč, náhradu za bezsmluvní užívání bytu za měsíce 1/ [rok] až 2/ [rok] včetně nedoplatku za vyúčtování nákladů za služby za rok [rok] ve výši 35 004 Kč a za provedené opravy ve výši 21 784 Kč co do důvodu a výše. Dohodou o splátkách ze dne [datum] se smluvní strany dohodly na splátkách a žalovaná opětovně svůj dluh ve výši 97 161 Kč uznala co do důvodů a výše, tedy včetně dlužného úroku z prodlení ve výši 5 932 Kč, 5 382 Kč a 2 162 Kč. Nedoplatek za vyúčtování nákladů za služby za období od [datum] do [datum] byl žalované vyúčtován ve výši 2 948 Kč. Pro případ porušení splátkového kalendáře mělo žalobci vzniknout právo na zesplatnění dluhu. K zesplatnění dluhu došlo přípisem žalobce ze dne [datum] (přípis, dodejka). 9. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 99 136 Kč nejpozději do [datum] (výzva, dodejka). 10. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle smlouvy je nájemné splatné vždy k poslednímu dni následujícího měsíce. 11. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle aktuálně platného znění § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Z výše uvedených předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce a žalovaná spolu dne [datum] uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou v souladu s ust. § 2201 o. z. Předmětem této smlouvy byl nájem bytu, který je ve vlastnictví žalobce. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované byt k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala platit za to žalobci měsíční nájemné včetně úhrad služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaná však od února [rok] do prosince [rok] nájemné řádně a včas neplatila podle § 1958 o. z. a žalobkyně nájem bytu k datu [datum] vypověděla. Žalovaná však byt i nadále neoprávněně až do doby vyklizení dne [datum] užívala. Z toho důvodu žalované vznikl dluh vůči žalobci ve výši 99 139 Kč, představující dlužné nájemné za měsíce 2/ [rok] až 12/ [rok] ve výši 19 790 Kč, nedoplatek za vyúčtování nákladů za služby za rok [rok] ve výši 7 107 Kč, náhradu za bezsmluvní užívání bytu za měsíce 1/ [rok] až 2/ [rok] včetně nedoplatku za vyúčtování nákladů za služby za rok [rok] ve výši 35 004 Kč, za provedené opravy ve výši 21 784 Kč a nedoplatek za vyúčtování nákladů za služby za rok [rok] ve výši 1 975 Kč Dohodou o splátkách a dohodou o uznání dluhu žalovaná jakožto dlužník svůj dluh uznala co do důvodu i výše ve smyslu ust. § 2053 o. z. Žalovaná má tedy vůči žalobci dluh ve výši 99 139 Kč, ke kterému náleží dle § 1970 o. z. rovněž úroky z prodlení ve výši podle platné právní úpravy. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 557 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 957 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.