4 C 276/2021-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 3 926 Kč. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela prostřednictvím webových stránek [anonymizováno] [webová adresa] dne [datum] smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 3 200 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit do [datum]. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že byla provedena lustrace žalované v registrech ISIR, CEE, CRKI a BRKI. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl dne [datum] žalované poskytnut společností [právnická osoba] na její účet č. [bankovní účet] bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 3 200 Kč za poplatek ve výši 726 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do [datum] (smlouva o úvěru ze dne [datum], částečný výpis z účtu ze dne [datum], vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas a dostala se do prodlení s plněním svého závazku. Dle vyjádření žalobkyně neuhradila žalovaná na pohledávku dosud ničeho. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Předžalobní výzva byla žalované zaslána (oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], výzva ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Soud neaplikoval zákon o spotřebitelském úvěru, byť je žalovaná spotřebitelka a právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a smluvní vztah účastníků je spotřebitelský úvěr, neboť dle § 2 písm. c) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období. 8. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o úvěru celkem částku 3 200 Kč a žalovaná se závazala tuto částku vrátit spolu s poplatkem 726 Kč, toto však neučinila a proto ji soud k plnění zavázal. 9. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vrátit pouze finanční prostředky, které jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dle § 2993 o. z. včetně poplatku za zápůjčku a zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 8,05 % ročně dle návrhu žalobkyně. Jedná se o jistinu ve výši 3 200 Kč a poplatek 726 Kč. Prodlení žalované nastalo uplynutím lhůty k plnění, tj. [datum]. Výše úroku z prodlení je stanovena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanovuje jeho výše. 10. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 926 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru je zd. soudu známa z jeho úřední činnosti (srovnej návrhy na zahájení řízení ve věcech vedených u zd. soudu pod sp. zn. EPR [číslo], EPR [číslo], EPR [číslo]). Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč.