5 C 137/2021-38 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 18 567,10 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byl žalované k uvedenému účtu poskytnut kontokorentní úvěr s limitem ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit úroky z kontokorentního úvěru ve výši 17,9 % ročně a zajistit na postžirovém účtu č. [bankovní účet] k poslednímu pracovnímu dni měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k úhradě splátek úroků a úroků z prodlení. Žalovaná své závazky ze smlouvy neplnila řádně a včas, a proto žalobkyně zesplatnila veškeré pohledávky ze smlouvy ke dni 30. 7. 2020. Žalobkyně ke dni podání žaloby evidovala dluh sestávající z dlužné jistiny kontokorentu ve výši 18 567,10 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 867,81 Kč za dobu od 30. 7. 2020 do 13. 5. 2021 a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 199,72 Kč za dobu od 30. 7. 2020 do 13. 5. 2021 Vedle toho žalobkyně požadovala po žalované zaplacení úroku ve výši 17,9 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně, a to vždy z částky 18 567,10 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení. Při posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z příjmů (12 200 Kč) a výdajů žalované (7 552 Kč), z historie jejích transakcí na bankovním účtu, z interních hodnotících systému žalobkyně a externích informačních databází. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. 4. Žalovaná požádala žalobkyni dne [datum] o poskytnutí kontokorentu. Žalobkyně dne [datum] oznámila žalované poskytnutí kontokorentu ve výši úvěrového limitu 20 000 Kč k žádosti [číslo], a to na osobním účtu žalované č. [bankovní účet] s tím, že úvěr může být čerpán od [datum]. Tento osobní účet žalované byl založen k její žádosti dne [datum]. Výše úrokové sazby byla určena ve výši 17,9 % ročně. Poplatek za první a další upomínku činil 300 Kč a poplatek za výzvu pak 500 Kč. Žalované byly poskytnuty předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru. Součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky a podmínky pro kontokorent. Dle bodu 5 podmínek pro kontokorent se splácení úvěru uskutečňuje tak, že při převodu peněžních prostředků na účet je nejprve splácen vyčerpaný úvěr. Klient byl přitom povinen zajistit na účtu, k němuž je kontokorent poskytnut, k poslednímu pracovnímu dni měsíce dostatek peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků včetně úroků z prodlení. V případě překročení úvěrového limitu je částka, o kterou byl Úvěrový limit překročen, splatná ihned. Podle čl. 9 písm. a) a h) podmínek pro kontokorent, v případě, že klient bude v prodlení se splacením jakékoli peněžité částky vůči žalobkyni, žalobkyně byla oprávněna prohlásit všechny pohledávky z kontokorentu za splatné ke dni uvedeném v oznámení. 5. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 2 716,30 Kč dopisem ze dne 9. 4. 2020. Dopisem ze dne 1. 8. 2020 žalobkyně informovala žalovanou, že využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 30. 7. 2020 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 23 977,26 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 5. 2021, odeslanou téhož dne, byla žalovaná vyzvána opětovně k úhradě svého dluhu. 6. Z listiny označené jako [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala po částech a následně se dostala do prodlení. Ke dni podání žaloby dne 13. 5. 2021 zůstala dlužit na jistině 18 567,1 Kč a na smluvním úroku 867,81 Kč. 7. Žalobkyně dále doložila, že provedla lustraci žalované v portálu CBCB Informace, kde neměla evidovány žádné dlužné či nesplacené splátky, dále předložila výpis z účtu žalované, potvrzující její příjmy. Žalovaná v žádosti o kontokorent uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 6 500 Kč a dále má další příjem 5 700 Kč, žalobkyně uvedla, že je zaměstnána a má„ dohodu na ČP“. Mezi její výdaje patří pojistné a penzijní připojištění ve výši 300 Kč a dále si hradí spoření ve výši 690 Kč. 8. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 9. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud má z žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané, že účastnice uzavřely smlouvu o účtu a následně smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou do limitu 20 000 Kč příkazy k platbám, i když k tomu žalovaná neměla dostatek peněžních prostředků na svém osobním účtu. Tím mezi nimi došlo ke sjednání úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně přitom před uzavřením smlouvy dostatečně posoudila schopnost žalované splácet úvěr v intencích § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná nesplácela dlužné splátky kontokorentu v souladu se smluvními podmínkami, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 30. 7. 2020. K uvedenému dni činila dlužná jistina 18 567,10 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na smluvní úrok, jenž byl sjednán v přiměřené výši 17,9 % ročně z dlužné jistiny, který žalobkyně jednak kapitalizovala za dobu od 30. 7. 2020 do podání žaloby dne 13. 5. 2021 částkou 867,81 Kč a jednak dále požadovala od 14. 5. 2021 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytnuté finanční prostředky ve sjednané lhůtě nevrátila, vznikl žalobkyni rovněž nárok na úrok z prodlení z požadované částky jistiny, který žalobkyně jednak kapitalizovala za dobu od 30. 7. 2020 do 13. 5.2021 částkou 1 199,72 Kč a jednak dále požadovala ve výši 8,25 % ročně od 14. 5. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaná skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátila, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 12. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Jelikož se v dané věci jedná o tzv. formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně v obdobných věcech (viz např. věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]), soud ve věci aplikoval § 14b uvedené vyhlášky.