5 C 30/2020-141 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že udělením příklepu na dražbě nemovitých věcí konané dne [datum] se žalobkyně stala vlastníkem nemovitostí, pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba – dům [adresa], a pozemku [parcelní číslo], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] Tyto nemovitosti užívá žalovaný od [datum] až doposud bez právního důvodu. Obvyklé nájemné za výše uvedené nemovitosti činí 10 000 Kč měsíčně. Za období od [datum] do [datum] požaduje žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení ve výši 50 000 Kč, které žalovaný ani přes písemnou výzvu ze strany žalobkyně nezaplatil. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nečinil sporným, že žalobkyně uvedené nemovitosti získala v dražbě a že žalovaný tyto nemovitosti užívá. Nesouhlasil však s výší, kterou žalobkyně uplatňuje jako bezdůvodné obohacení, s tím, že podle odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] činí obvyklé nájemné předmětných nemovitostí 7 806 Kč měsíčně. Namítl rovněž, že mu nebyla ze strany žalobkyně doručena žádná předžalobní výzva, neměl by proto být zavázán k náhradě nákladů soudního řízení. 3. Z provedených listinných důkazů, a to dražební vyhlášky [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], protokolu o provedené dražbě dobrovolné [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě dobrovolné ze dne [datum] ve spojení s transakční historií [právnická osoba] ze dne [datum] a [datum] a výpisem z katastru nemovitostí pro k. ú. [obec] u [obec], [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalobkyni byl dne [datum] udělen příklep na dobrovolné dražbě nemovitostí, a to pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba – dům [adresa], a pozemku [parcelní číslo], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. Žalobkyně jako vydražitel zaplatila ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením a k okamžiku přidělení příklepu dne [datum] v [údaj o čase] hod. na ni přešlo vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Z vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] k výši obvyklého nájemného vyplynulo, že toto činí 7 806 Kč měsíčně. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] [rok] vyplynul závěr, že obvyklé měsíční nájemné předmětných nemovitostí činí 10 000 Kč, za období od [datum] do [datum] pak činí celková výše obvyklého nájemného částku 50 000 Kč. Zpracovatel znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že v ocenění byly použity údaje z nabídek realitních kanceláří z let 2019 a 2020; za toto období ceny nájmů zůstávaly ve stejné výši. Shodná výše obvyklého nájemného 10 000 Kč měsíčně jako ve znaleckém posudku vyplývala také z žalobkyní předložené listiny ze dne [datum] zpracované [právnická osoba] a označené jako ocenění nájmu nemovitosti. Z písemných výzev ze dne 16. 9. 2019 a 2. 10. 2019 spolu s doklady o jejich předání k poštovní přepravě bylo zjištěno, že žalobkyně s odkazem na své vlastnické právo opakovaně vyzývala žalovaného k předání předmětných nemovitých věcí. K vydání bezdůvodného obohacení ve výši 50 000 Kč za užívání předmětných nemovitostí bez právního důvodu byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván předžalobní výzvou ze dne 25. 11 2019, která byla podána poště k přepravě dne 27. 11. 2019. 4. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Soud hodnotil provedené důkazy podle ustanovení § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalovaný v období od 25. 6. 2019 do 25. 11. 2019 užíval nemovitosti, jež jsou ve vlastnictví žalobkyně, bez právního důvodu. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná. Znaleckým posudkem pak bylo prokázáno, že obvyklá výše nájemného za uvedené nemovitosti činí 10 000 Kč měsíčně a žalovaný se tak v daném období na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil částkou 50 000 Kč. Podle § 2991 odst. 1 o. z. je žalovaný povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. 6. Jelikož je nárok na vydání bezdůvodného obohacení nárokem, jehož splatnost nastává až na základě výzvy toho, komu tento nárok vznikl, zabýval se soud otázkou, zda a kdy učinila žalobkyně ve vztahu k žalovanému výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Z předložených důkazů vyplývá, že touto výzvou k vydání bezdůvodného obohacení za žalované období byla předžalobní výzva ze dne 25. 11. 2019, která byla podána poštovní přepravě dne 27. 11. 2019, v níž byla stanovena lhůta plnění nejpozději do 7 dnů. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno přesné datum doručení výzvy žalovanému, lze mít za to, že zásilka se dostala do dispoziční sféry adresáta nejpozději do 3 dnů od odeslání, tj. do 30. 11. 2019, pročež poslední den lhůty k vydání bezdůvodného obohacení nastal dne 7. 12. 2019. Tím, že tak žalovaný neučinil, dostal se dnem následujícím do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení částky 50 000 Kč i úrok z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na to, že žalobkyně požadovala po žalovaném úrok z prodlení již od data 26. 11. 2019, soud s odkazem na shora uvedené nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období od 26. 11. 2019 do 7. 12. 2019 zamítl, jak vyplývá z II. výroku tohoto rozhodnutí. 7. S námitkami žalovaného se soud neztotožnil. Jde-li o výši obvyklého nájemného, pak žalobcem požadovaná a odborným oceněním nájmu nemovitosti ze dne [datum] doložená výše obvyklého nájemného 10 000 Kč měsíčně byla rovněž potvrzena znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] Proto soud považuje žalobou uplatněný nárok za zcela důvodný. Jde-li o otázku doručení předžalobní výzvy k plnění, žalobce poštovním podacím archem prokázal, že předažlobní výzvu, datovanou dnem 25. 11. 2019, podal poště k přepravě dne 27. 11. 2019 a splnil tak podmínky stanovené v § 142a odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně měla ve sporu neúspěch v poměrně nepatrné části, týkající se období od 26. 11. 2019 do 7. 12. 2019, za které požadovala zaplacení úroku z prodlení. Proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 13 950 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba a účast na dvou jednáních soudu dne 21. 7. 2021 a 10. 9. 2021) a jeden úkon podle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky ve výši ½ sazby (jednoduchá výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky, tj. celkem částka 1 500 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada za promeškaný čas jejího zástupce strávený cestou k dvěma jednáním soudu ve výši 2 x 400 Kč podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) této vyhlášky za 8 půlhodin po 100 Kč a náhrada jeho cestovních výdajů ve výši 2 x 1 009 Kč podle § 13 odst. 5 této vyhlášky ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 589/2020 Sb. za cestu k jednáním soudu dne 21. 7. 2021 a 10. 9. 2021 na trase [obec] – Hodonín a zpět, celkem [anonymizováno] km jízdy, [značka automobilu], [registrační značka], při spotřebě benzínu pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství 10,1 litrů na 100 km při vyhláškové ceně pohonných hmot 27,80 Kč za 1 litr a sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy. Náklady řízení tvoří podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 3 412,50 Kč, stanovenou z odměny advokáta, náhrady jeho hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu DPH z cestovného, neboť cena pohonných hmot i základní sazby náhrady jsou v citovaných vyhláškách stanoveny včetně DPH. Dohromady náklady řízení žalobkyně činí 23 680,50 Kč. 9. Podle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proto soud zavázal neúspěšného žalovaného nahradit České republice - Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 6 291 Kč, vynaložené v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku.