5 C 84/2021-29 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení celkové částky 9 080,68 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně na základě rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] zřídila a vedla pro žalovanou běžný účet. Dodatkem [číslo] k Rámcové smlouvě z téhož dne byla mezi nimi sjednána smlouva o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně před poskytnutím kontokorentu provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, a to na základě informací poskytnutých od žalované, výpisu z interních a externích databází (úvěrová zpráva z BRKI, zahrnující i údaje z NRKI a informace z některých společností patřících do skupiny PPF), dále žalobkyně nahlížela do insolvenčního rejstříku. Žalovaná neplnila podmínky kontokorentu, a proto žalobkyně úvěr ke dni 5. 1. 2021 zesplatnila. K uvedenému dni sestával dluh na kontokorentu z jistiny 7 471,44 Kč a z nesplaceného smluvního úroku za dobu od 1. 10. 2020 do 4. 1. 2021 v částce 397,59 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku z částky 7 471,44 Kč ve výši 18,9 % ročně od 5. 1. 2021 do 30. 1. 2021 a ve výši 8,25 % ročně od 31. 1. 2021 do zaplacení a také zákonného úroku z prodlení z uvedené částky od 15. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyni dále vznikl nárok na vyrovnání záporného zůstatku na běžném účtu žalované ve výši 1 509,24 Kč a na zaplacení poplatku za vedení běžného účtu ve výši 100 Kč, který žalobkyně vyúčtovala dne 31. 10. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z žalobkyní předložených důkazů soud zjistil, že účastnice uzavřely dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala žalované zřídit a vést pro ni běžný účet a dále poskytnout debetní kartu. Žalovaná se zavázala hradit poplatky za bankovní služby. Dle ceníku činil měsíční poplatek za [anonymizována dvě slova] 100 Kč. Účastnice dále sjednaly dne [datum] dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout neúčelový úvěr, na základě kterého žalovaná mohla přečerpat běžný účet do výše 10 000 Kč. Základní úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně a úroky byly splatné první den následujícího kalendářního měsíce. Žalovaná se zavázala splácet úvěr spolu s úroky průběžně připsáním peněz na její běžný účet. V případě, kdy nebude možné úroky takto strhnout, bude o tyto úroky navýšeno čerpání kontokorentu. Žalovaná se zavázala, že kontokorent splatí do jednoho roku od přečerpání účtu do mínusu, a to tak, že se dostane do plusu. Žalovaná se současně zavázala, že k datu měsíční splatnosti úroků bude mít na běžném účtu k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu za předchozí měsíc. V případě, že by tyto podmínky nesplnila, žalobkyni by vznikl nárok zablokovat nevyčerpanou část kontokorentu. Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly obchodní podmínky, podle kterých se za podstatné porušení povinností z rámcové smlouvy považujeme mimo jiné nepovolený debetní zůstatek nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů na běžném účtu. V podmínkách pro používání kontokorentu bylo ujednáno, že v případě nedovoleného překročení výše kontokorentu je částka překročení splatná ihned. 4. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že žalovaná čerpala kontokorentní úvěr v různých částkách. Od října 2020 se dostala trvale do prodlení se splácením, pročež žalobkyně ke dni 5. 1. 2021 zesplatnila celý dluh, který činil na jistině 7 471,44 Kč a na úrocích za dobu od 1. 10. 2020 do 4. 1. 2021 celkem 397,59 Kč. Z výpisu z běžného účtu plyne, že žalobkyně evidovala na běžném účtu u žalované ke dni 10. 2. 2021 záporný zůstatek ve výši 1 609,24 Kč. Dne 31. 10. 2020 byl žalované naúčtován poplatek ve výši 100 Kč. 5. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 1. 2021, odeslanou dne 8. 1. 2021, bylo žalované oznámeno zesplatnění všech jejich dluhů a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky 7 869,03 Kč na kontokorentu a 1 609,24 Kč na běžném účtu, a to nejpozději do 14. 1. 2021. 6. Z úvěrové zprávy a aplikačních dat žalobkyně bylo zjištěno, jak byla posuzována schopnost žalované splácet úvěry. Žalobkyně vyšla z toho, že žalovaná žije ve vlastním bytě, je zaměstnána s příjmem 20 000 Kč, výdaje domácnosti činí 5 700 Kč, na léky, jídlo a dopravu vynakládá 8 000 Kč měsíčně a výdaje ostatních členů domácnosti činí 5 000 Kč. 7. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Podle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] jednak smlouvu o běžném účtu s poskytnutím debetní platební karty (rámcová smlouva) a jednak smlouvu o úvěru (dodatek [číslo]), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr formou přečerpání běžného účtu do částky 10 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splatit ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to na základě informací získaných od žalované, které ověřila výpisem z interních a externích databází žalobkyně. Žalobkyně si své povinnosti ze smlouvy i jejího dodatku splnila, neboť žalované zřídila a vedla běžný účet a poskytla jí úvěr ve sjednané výši 10 000 Kč formou přečerpání běžného účtu. Žalovaná se zavázala takto poskytnuté peněžní prostředky splácet za sjednaných podmínek vždy do 1 roku, a to i se smluvním úrokem, jehož výši 18,9 % ročně považuje soud za přiměřenou a za sjednanou v souladu s dobrými mravy. Žalovaná Vedle toho se žalovaná zavázala hradit také smluvně sjednaný poplatek za [anonymizována dvě slova] ve výši 100 Kč, a to dle ceníku, se kterým se žalovaná seznámila. Vzhledem k tomu, že žalovaná si své povinnosti z rámcové smlouvy a jejího dodatku neplnila, úvěr se v souladu se smluvními podmínkami stal splatný ke dni 5. 1. 2020. K tomu dni žalobkyně u žalované evidovala jednak nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 1 609,24 Kč, obsahující i poplatek za [anonymizována dvě slova] naúčtovaný v částce 100 Kč dne 30. 10. 2020, a jednak nesplacenou jistinu kontokorentu ve výši 7 471,44 Kč, celkem tedy 9 080,68 Kč Vedle této částky soud pokládá za oprávněný rovněž nárok žalobkyně na zaplacení úroků z jistiny kontokorentu 7 471,44 Kč, a to ve výši 18,9 % ročně za dobu od 1. 10. 2020 do 4. 1. 2021 v kapitalizované výši 397,59 Kč, za období od 5. 1. 2021 do 30. 1. 2021 ve výši 18,9 % ročně a dále za dobu od 31. 1. 2021 do jeho zaplacení ve výši 8,25 % ročně (úrok v této výši žalobkyně požadovala s ohledem na § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.). S ohledem na prodlení žalované vznikl žalobkyni rovněž nárok na úrok z prodlení z jistiny kontokorentního úvěru 7 471,44 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalované, určeného v předžalobní výzvě. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaná skutečnosti tvrzené žalobou nijak nevyvrátila, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které nezastoupenému účastníkovi řízení náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis předžalobní výzvy a žaloby včetně jejího doplnění), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.