6 C 220/2021-31 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 067,70 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a zavázal se poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tuto svoji povinnost si však neplnil a žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 15 967,70 Kč, poplatků ve výši 2 100 Kč, úroku ve výši 2 021,97 Kč za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1 145,49 Kč za dobu [datum] do [datum]. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 10,9 % p. a. z jistiny a poplatků od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % z jistiny a poplatků od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud z předložených listin zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo], na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit včetně úroků a poplatků v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 1 403 Kč do [datum]. Úrok byl sjednán ve výši 10,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry. Strany si ve smlouvě a obchodních podmínkách sjednaly, že v případě prodlení s placením úvěru je banka oprávněna prohlásit všechny pohledávky z úvěru za splatné. V případě prodlení je banka oprávněna žalovanému zaslat upomínky za poplatek 300 Kč a výzvy za poplatek 500 Kč. 5. Žalovaný dle výpisu z účtu čerpal úvěr dne [datum] ve výši 30 000 Kč. Dle výpočtu dluhu a historie splátek se žalovaný dostal trvale do prodlení se splácením úvěru v březnu 2019. Ke dni [datum] se dlužná částka skládala z jistiny ve výši 15 967,70 Kč, úroku ve výši 1 886,29 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 032,10 Kč a poplatku ve výši 2 100 Kč. 6. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných splátek úvěru upomínkami ze dne [datum] a [datum], a výzvami ze dne [datum] a [datum]. Dopisem ze dne [datum] využila žalobkyně své oprávnění a úvěr zesplatníla ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván opětovně k úhradě dlužné částky. 8. Dle žádosti o úvěr, schvalovacího protokolu a výpisu z běžného účtu žalovaného představoval měsíční příjem žalovaného 23 829 Kč, výdaje 13 200 Kč (z toho měsíční splátka úvěrů 2 800 Kč) a disponibilní zůstatek pak 10 629 Kč. Dle interních informací byla provedena lustrace v registru CEE a ISIR. 9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitel, žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru a na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy řádně ověřila. 16. Soud má z předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami, a to i s úrokem z úvěru. Vedle těchto částek se žalovaný zavázal hradit i poplatky za poskytnuté služby. Žalovaný však v rozporu se smluvním ujednáním úvěr nesplácel. Žalobkyně tedy od uzavřené smlouvy odstoupila v souladu s ustanovením § 2002 odst. 1 o. z., čímž se stal zůstatek úvěru splatný. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, žalobkyni vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení, který požadovala ve výši, která je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Soud má zároveň za to, že žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 067,70 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru je zd. soudu známa z jeho úřední činnosti.