13 C 312/2021-40 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 4 162,58 Kč. Pohledávku dále specifikovala tak, že co do výše 1 516 Kč se jedná o neuhrazenou cenu za služby poskytnuté žalovanému třetími stranami a platební služby, které nejsou službami elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (a rozhodování, o nich tudíž náleží do pravomoci soudů), konkrétně jde co do 1 225 Kč o součet plateb za tzv.„ Premium SMS“, co do 288 Kč jde o tzv. M-Platbu a co do 3 Kč o poplatek za tuto M-Platbu. Dále se co do výše 2 340 Kč jedná o součet zbývajících splátek za koncové zařízení, které žalobkyně žalovanému poskytla na základě kupní smlouvy, jež byla nedílnou součástí účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky. Konečně co do výše 306,58 Kč se jedná o poplatek za pojištění„ T-Mobile Pro jistotu.“ S ohledem na prodlení žalovaného požadovala žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každého jednotlivého vyúčtování. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně uvedla, že s tímto postupem souhlasí, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně žalovanému na základě účastnické smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] poskytovala základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby, k nimž patřilo rovněž zprostředkování služeb ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích poskytovaných třetími subjekty, přičemž jejich konkrétní obsah byl specifikován v dokumentu„ Nastavení služeb“ a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby platit cenu dle ceníku tvořícího nedílnou součást smlouvy. Dle článku 3.2.3. Všeobecných podmínek žalobkyně, veškeré pohledávky, které třetí straně vůči žalovanému vzniknou, třetí strana vždy postoupí žalobkyni a žalobkyně tak bude oprávněna tyto pohledávky žalovanému vyúčtovat a v případě jejich neuhrazení je po žalovaném vymáhat. Vedle účastnické smlouvy účastníci uzavřeli rovněž kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo zařízení Acer Aspire 1 - Černý v ceně 5 981 Kč. Žalovaný ihned uhradil částku 1 Kč a zbývající část kupní ceny se zavázal zaplatit v 23 měsíčních splátkách po 260 Kč. Mezi účastníky přitom bylo ujednáno, že neuhrazením příslušné splátky ve lhůtě splatnosti či zahájením insolvenčního řízení ve vztahu k žalovanému nebo ukončením účastnické smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou byla uzavřena, výpovědí ze strany žalovaného se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. K předmětnému zařízení bylo pak sjednáno pojištění, což je zřejmé z doloženého dokumentu označeného jako„ Souhlas s pojištěním“ podepsaného žalovaným, v němž žalovaný prohlásil, že souhlasí se sjednáním pojištění, jehož parametry se dále řídí doloženou rámcovou pojistnou smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a s výší pojistného v částce 99 Kč měsíčně. Dle článku 2.6.1. Všeobecných podmínek byla žalobkyně oprávněna účastnickou smlouvu vypovědět mimo jiné v případě, že žalovaný nezaplatí tři po sobě jdoucí vyúčtování nebo se ocitne v prodlení s úhradou jakéhokoli dluhu vůči žalobkyni po dobu delší než 90 dnů. Dopisem ze dne 17. 8. 2020 byl žalovaný žalobkyní upozorněn na skutečnost, že dlouhodobě neplní své závazky z účastnické smlouvy a má vůči žalobkyni neuhrazené závazky po splatnosti. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pokud tyto závazky ve stanovené lhůtě neuhradí, dojde k ukončení účastnické smlouvy po uplynutí 30 denní výpovědní doby ode dne doručení výpovědi. Fakturou [číslo] ze dne 13. 5. 2020 splatnou k 27. 5. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalovanému mimo jiné rovněž služby třetích stran„ SMS na speciálně zpoplatněná čísla“ v ceně 316 Kč, splátku zařízení ve výši 260 Kč a poplatek za pojištění ve výši 99 Kč, fakturou [číslo] ze dne 13. 6. 2020 splatnou k 27. 6. 2020 vyúčtovala žalovanému mimo jiné služby třetích stran„ SMS na speciálně zpoplatněná čísla“ v ceně 652 Kč, splátku zařízení ve výši 260 Kč a poplatek za pojištění ve výši 99 Kč, fakturou [číslo] ze dne 13. 7. 2020 splatnou k 27. 7. 2020 vyúčtovala žalovanému mimo jiné služby třetích stran„ SMS na speciálně zpoplatněná čísla“ v ceně 257 Kč, služby m-platba v ceně 288 Kč, poplatek ze m-platbu v ceně 3 Kč a poplatek za pojištění ve výši 99 Kč, fakturou [číslo] ze dne 13. 8. 2020 splatnou k 27. 8. 2020 vyúčtovala žalovanému mimo jiné poplatek za pojištění ve výši 9,58 Kč a fakturou [číslo] ze dne 29. 9. 2020 splatnou k 13. 10. 2020 vyúčtovala žalovanému neuhrazenou část kupní ceny za koncové zařízení s tím, že neuhradil splátku za zařízení dle splátkového kalendáře řádně a včas, a tudíž se staly splatnými všechny doposud neuhrazené splátky. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 7. 6. 2021. 5. Na základě shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v souvislosti s níž žalobkyně žalovanému rovněž zprostředkovala služby třetích stran, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, přičemž v souladu s výše citovaným ustanovení Všeobecných obchodních podmínek byla oprávněna žalovanému tyto služby vyúčtovat, což také činila a za období od 13. 4. 2020 do 12. 5. 2020 žalovanému vyúčtovala za tyto služby částku 316 Kč, za období od 13. 5. 2020 do 12. 6. 2020 žalovanému vyúčtovala za tyto služby částku 652 Kč a za období od 13. 6. 2020 do 12. 7. 2020 vyúčtovala žalovanému za tyto služby částku 548 Kč, které žalovaný neuhradil. 6. Dále má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena také kupní smlouva tak, jak ji upravuje § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.“ Předmětem smlouvy bylo koncové zařízení, přičemž kupní cenu se žalovaný zavázal uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. K tomuto zařízení bylo sjednáno pojištění v souladu s § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné“. Jelikož žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním a s § 1931 občanského zákoníku, který takovéto ujednání výslovně aprobuje, přistoupila k zesplatnění celé zbývající neuhrazené kupní ceny za zařízení a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit kromě vyúčtovaných splátek v celkové výši 520 Kč rovněž zbývající část kupní ceny v částce 1 820 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil ani sjednané pojistné, soud ho zavázal také k úhradě tohoto pojistného. 7. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat z přiznaných nároků úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení je pak požadován vždy od prvního dne prodlení v zákonné výši. 8. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, vůči žalovanému právo na jejich náhradu. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). V dané věci jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedené pod sp. zn. 13 C 132/2021, pod sp. zn. 6 C 251/2021 a pod sp. zn. 14 C 113/2021) a při určení výše náhrady nákladů řízení je tak třeba aplikov