20 C 108/2021-62 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 264 808,65 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 360 000 Kč. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z jeho příjmů (24 942 Kč) a výdajů (8 191,20 Kč), když měla k dispozici i výpis z běžného účtu žalovaného, dále vycházela z jeho úvěrového historie, z výpisu z interních hodnotících systémů žalobkyně a z externích informačních databází. Vypočtená platební kapacita žalovaného byla 16 750,80 Kč měsíčně. K určení výdajů žalovaného byly využity i hodnoty životního minima a nákladů na bydlení dle MPSV. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok 4,8 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v souladu se smlouvou ve stanovených měsíčních splátkách, následně se však dostal opakovaně do prodlení, a žalobkyně proto dne 15. 10. 2020 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení vyčerpané jistiny 264 808,65 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni 25. 3. 2021 ve výši 10 971,97 Kč, úroku z prodlení ke dni 25. 3. 2021 ve výši 9 903,69 Kč, úroku ve výši 4,8 % ročně z částky 264 808,65 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 264 808,65 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání. 3. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru. Ke své úvěruschopnosti uvedl, že bydlí u rodičů, jeho měsíční splátky dosavadních úvěrů jsou 5 813 Kč, celkové limity na jemu povolených přečerpáních a kreditních kartách jsou 83 000 Kč. Jeho čistý měsíční příjem je 24 942 Kč (potvrzení o výši pracovního příjmu). Z informací z Credit Bureau (CBCB informace) soud zjistil, že žalovaný měl 4 splátkové kontrakty, kde hradil splátky 5 813 Kč, 1 919 Kč, 1 000 Kč měsíčně a dále měl vyčerpaný kontokorent 10 217 Kč. Z dat o žádosti bylo dále zjištěno, že platební kapacita žalovaného byla 16 750,80 Kč měsíčně, k tomu byl doložen i výpis z osobního účtu žalovaného za měsíc září 2017. 4. Žalobkyně a žalovaný dne [datum] sjednali smlouvu o úvěru [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou úvěru, který mohl žalovaný čerpat až do výše sjednaného úvěrového limitu 360 000 Kč do [datum]. Částka byla poskytnuta částečně účelově k předčasnému splacení závazků žalovaného z dřívějších 4 úvěrových smluv a částečně bezúčelově. Výše úrokové sazby byla sjednána na 4,8 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit stanovené poplatky, které byly blíže stanoveny v sazebníku. V době splácení se žalovaný zavázal uhradit úroky a jistinu jednorázově 336 Kč a poté dále hradit v 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 524 Kč (poslední splátka byla 4 450,55 Kč). Tato výše splátek se mohla měnit v případě prodlení, nebo dřívějšího poskytnutí úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry. Dle bodu 9.2, v případě prodlení žalovaného se splacením tohoto úvěru, byla žalobkyně oprávněna adresovat žalovanému výzvu k úhradě do 30 dnů s tím, že pokud žalovaný ve lhůtě dluh nezaplatí, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení. Žalovanému byly poskytnuty i předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru, vysvětlení předsmluvních informací, informace k pojištění dlužníků ze spotřebitelských úvěrů. 5. Výpisem z účtu bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut úvěr, který čerpal dne [datum] částkou ve výši 263 699 Kč, poté úvěr čerpal dále až do výše 360 000 Kč, posléze žalovaný přestal splácet stanovené splátky řádně a včas a dostal se do prodlení, dluh žalovaného ke dni 14. 10. 2021 byl 264 808,65 Kč. Výzvou ze dne 28. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, když se dostal do prodlení se splácením. Na základě přípisu ze dne 17. 10. 2020 byl úvěr prohlášen za splatný ke dni 15. 10. 2020, neboť žalovaný jej nesplatil ani v jemu dodatečně poskytnuté lhůtě 30 dnů. Předžalobní výzvou ze dne 2. 3. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude podána žaloba. 6. Soud má z žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané, že účastníci dne [datum] platně uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Před uzavřením smlouvy žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, když měla k dispozici kromě výpisů z registrů dlužníků i účet žalovaného s přehledem pohybů peněžních prostředků. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému navíc poskytnut úvěr ve výši limitu 360 000 Kč částečně ke konsolidaci jeho dluhů ze 4 úvěrových smluv, a to s nízkým úrokem. Žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě stanovenými měsíčními splátkami, a to i s úrokem z úvěru sjednaným v přiměřené výši 4,8 % ročně. Současně se žalovaný zavázal hradit sjednané poplatky. Žalovaný úvěr čerpal, avšak posléze se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalobkyně proto v souladu se smluvním i zákonným ustanovením § 1931 o. z., které stanoví, že„ bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky,“ zesplatnila celý zůstatek úvěru a vznikl jí tím nárok na dlužnou částku jistiny 264 808,65 Kč, úroku v kapitalizované výši 10 971,97 Kč ke dni 25. 3. 2021 a úroku ve výši 4,8 % ročně z částky 264 808,65 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. Soud tak přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), jednak za dobu do 25. 3. 2021 v kapitalizované výši 9 903,69 Kč a jednak ve výši 8,25 % ročně z částky 264 808,65 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 7. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 10 593 Kč a náklady právního zastoupení – zástupce žalobkyně učinil ve věci dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, žaloba), za které mu náleží odměna v plné výši a úkon dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (předžalobní výzva), za který mu náleží odměna v poloviční sazbě. Sazba mimosmluvní odměny za tyto úkony činí dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu 9 380 Kč a dále jí za ně podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, opět za každý z těchto tří úkonů. Soud nepřiznal odměnu za vyjádření k výzvě soudu ze dne 19. 10. 2021, 15. 2. 2021, neboť tato podání měla být již součástí žaloby a jsou tudíž neúčelná. Dále má žalobkyně právo na 21 % DPH z 24 350 Kč, tj. 5 113,50 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 40 056,50 Kč.