20 C 158/2021-44 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána uhradit žalobkyni částku 29 958,38 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok opírala o tvrzení, že na základě smlouvy ze dne [datum] byl poskytnut žalované žalobkyní spotřebitelský úvěr ve výši úvěrového rámce 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem 22,68 % ročně ve stanovených měsíčních splátkách. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, proto se stal dluh splatným v celém rozsahu ke dni 31. 5. 2021, když žalobkyně od smlouvy odstoupila. Dlužná částka žalované se skládá z dlužné nesplacené úvěrové jistiny ve výši 30 692,46 Kč, neuhrazených úroků ve výši 1 132,61 Kč, dosud neuhrazené smluvní pokuty ve výši 133,31 Kč (účtováno vždy 0,1 % denně z dlužné splátky). Po odstoupení ze dne 23. 4. 2021 na svůj dluh žalovaná uhradila ještě 2 000 Kč, následně po podání žaloby uhradila dne 21. 6. 2021 2 000 Kč a dne 22. 11. 2021 celkem 2 000 Kč. Žalobkyně se tak po žalované domáhá částky 25 958,38 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 825,77 Kč od 1. 6. 2021 do 21. 6. 2021, z částky 26 825,77 Kč od 22. 6. 2021 do 22. 11. 2021, z částky 24 825,77 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení. Úvěruschopnost žalované byla posouzena před poskytnutím úvěru na základě jejích příjmů a výdajů, tvrzené příjmy a výdaje byly ověřeny oproti tabulce statisticky předpokládaných příjmů a výdajů podle jejího povolání. Současně po zaplacení výdajů musel žalované zůstat minimální disponibilní příjem k udržení základního životního standardu vyšší než minimální normativní životní náklady včetně nákladů na bydlení. Bylo provedeno hodnocení na základě statistiky dle demografických dat, byly použity další metodicky propracované a periodicky testované postupy – úvěruschopnost byla posuzována i prostřednictvím interního expertního systému pro podporu rozhodování a skoringového modelu, byl využit interní blacklist žalobkyně atd. Současně byla žalovaná lustrována v registru dlužníků SOLUS, CEE, BRKI, NRKI, insolvenčním rejstříku atd., a to s negativním výsledkem. Žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná je schopna úvěr splatit. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. V žádosti o úvěr ze dne [datum] žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, pracuje jako [anonymizováno] s čistým příjmem 19 843 Kč měsíčně, její náklady na bydlení jsou 2 000 Kč měsíčně. K tomu byly doloženy výplatní pásky žalované, ze kterých bylo zjištěno, že její čistá mzda byla ve výši okolo 19 994 Kč měsíčně. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Celková výše úvěru byla sjednána na částku úvěrového rámce 35 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně, přičemž částku úvěru se žalovaná zavázal splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky. V případě prodlení se splácením se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu 0,1 % denně z částky v prodlení. Dále byla mezi účastníky téhož dne uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo]. Nedílnou součástí smluv byly i produktové podmínky pro revolvingové úvěry, dle bodu 3.2 smlouva o revolvingovém úvěru zanikne odstoupením ze strany žalobkyně v případě prodlení žalované s úhradou 2 a více splátek. Dlužnou částku byla povinna žalovaná uhradit do dne účinnosti odstoupení. Nedílnou součástí smluv byly i všeobecné obchodní podmínky. 4. Z přehledu dlužné částky vyplynulo, že žalované byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 35 000 Kč, který žalovaná postupně čerpala, žalovaná nesplácela řádně a včas stanovené minimální splátky, dostala se do prodlení s úhradou 2 splátek. Ke dni 20. 4. 2021 pak byla dlužná částka žalované celkem 31 958,38 Kč, z toho úroky 1 332,61 Kč a smluvní pokuta 133,31 Kč. 5. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 18. 2. 2021. Dopisem ze dne 23. 4. 2021 žalobkyně odstoupila od smlouvy uzavřené se žalovanou, současně došlo k zesplatnění dluhu žalované ke dni 31. 5. 2021. Na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne 1. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude podána žaloba k soudu. 6. Žaloba je důvodná. 7. Na základě žádosti žalované byla mezi žalobkyní a žalovanou podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kde žalovaná vystupovala jako spotřebitel. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně zhodnotila schopnost žalované splatit úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když dospěla k závěru, že její příjem je 19 994 Kč měsíčně, neplatí žádné splátky úvěrů a její výdaje jsou 2 000 Kč na bydlení, neboť žije u rodičů a žalobkyně počítala s normativními náklady na bydlení a existenčním minimem, tak jak jsou uveřejňovány Ministerstvem práce a sociálních věcí, tedy brala v úvahu běžné náklady na jídlo, oblečení, drogerii atd. a dále ze systému SOLUS bylo zjištěno, že nesplácí jiné úvěry. Soud tak vzal za prokázané, že žalovaná s ohledem na výši svého pravidelného příjmu byla schopna úvěr splatit. 8. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ úvěrující se smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Žalobkyně žalované poskytla úvěr. Žalovaná si své povinnosti neplnila, když nehradila sjednané splátky jistiny včetně úroku řádně a včas, žalobkyně proto odstoupila od úvěrové smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z., který stanovuje, že„ poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“ Po odstoupení od smlouvy došlo k zesplatnění dlužné částky v souladu se smluvními podmínkami. Žalobkyně tak má nárok na dlužnou částku jistiny a úroku. Současně byla ve smlouvě platně sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to v souladu s § 2048 o. z., který stanovuje, že„ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Žalobkyni na tuto dosud neuhrazenou pokutu ve výši 133,31 Kč vznikl nárok, když byla sjednána přímo ve smlouvě. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten vznikl žalobkyni nárok v souladu s ustanovením § 1970 o. z., který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši, která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Soud tak vzal z výpisu z úvěrového účtu za prokázané, že žalovaná dlužila žalobkyni nesplacenou úvěrovou jistinu ve výši 30 692,46 Kč. Na tuto částku žalovaná ještě provedla úhrady, a to ve výši 2 000 Kč po odstoupení od smlouvy ze dne 23. 4. 2021, následně po podání žaloby uhradila dne 21. 6. 2021 další 2 000 Kč a dne 22. 11. 2021 další 2 000 Kč. Žalobkyni proto vznikl nárok na úhradu částky jistiny ve výši 24 692,46 Kč. Dále jí vzniklo právo na úhradu naběhlých úroků ve výši 1 132,61 Kč v sazbě 22,68 % ročně do doby zesplatnění dne 31. 5. 2021 a na dosud neuhrazenou smluvní pokutu 133,31 Kč (účtováno vždy 0,1 % denně z dlužné splátky), tj. celkem na částku 25 958,38 Kč. Žalobkyni rovněž vzniklo dle úhrad žalované právo na zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky jistiny a smluvní pokuty (133,31 Kč), tj. z částky 28 825,77 Kč od 1. 6. 2021 do 21. 6. 2021, z částky 26 825,77 Kč od 22. 6. 2021 do 22. 11. 2021, z částky 24 825,77 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení. Soud proto žalobkyni přiznal jí požadovaný nárok tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal náhradu nákladů žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 154 Kč, paušální náhradou za 4 úkony žalobkyně jako nezastoupeného účastníka řízení (žaloba, výzva, doplnění žaloby, částečné zpětvzetí žaloby) ve výši 1 200 Kč v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2