20 C 221/2021-31 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 860 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 11. 2018 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným prostřednictvím jeho registrace na jejích webových stránkách uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 2 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit do 2. 11. 2018. Protože žalovaný částku včas nesplatil, domáhá se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, částky jistiny ve výši 2 500 Kč, dále poplatku za prodloužení ve výši 360 Kč a zákonného úroku z prodlení 9 % ročně z této částky ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že byla provedena lustrace žalovaného v registrech ISIR, CEE, CRKI a BRKI, EUCB. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Následně soud nařídil k jednání, ke kterému se ani jeden z účastníků nedostavil, když žalobkyně se omluvila a žalovaný zůstal nečinný a na tomto jednání provedl důkazy, na základě kterých zjistil níže uvedené skutečnosti. 3. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a dodatek ze dne [datum], že ani jedna listina neobsahuje podpis žalovaného, když současně nebyly předloženy důkazy, ze kterých by bylo zjištěno, že by dodatky byly uzavřeny jiným způsobem, např. na elektronicky, ústně atd. Z přehledu o zaplacené platbě soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 2 500 Kč, dne 24. 9. 2018. 4. Z všeobecných obchodních podmínek, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že ani jeden dokument neobsahuje podpis nebo jakýkoliv způsob projevení vůle žalovaného na znamení souhlasu s dokumenty. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek [číslo] soud zjistil, že pohledávka (uhrazení částky 2 50 Kč) za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 včetně předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky a současně byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 3 dnů. 6. Z výše uvedeného nevzal soud za prokázané tvrzení žalobkyně, že by mezi její předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, když smlouva ani dodatek neobsahují podpis (vlastnoruční, ani jiný – ve smyslu jiného způsobu podpisu) žalovaného. 7. Soud vzal za prokázané, a to z přehledu o zaplacené platbě, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 500 Kč, dne 24. 9. 2018 a žalovaný předchůdkyni nic nevrátil, tedy se dopustil ve smyslu § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“ bezdůvodného obohacení a je povinen částku, která mu byla poskytnuta vrátit. 8. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., když o tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne 2. 2. 2021, ve kterém byl současně vyzván, aby dlužnou částku zaplatil ve lhůtě 3 dnů. Tento dopis mu byl odeslán téhož dne. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala splatnost třetí den po doručení výzvy k plnění, jak žalobkyně ve výzvě určila. S ohledem na § 573 o. z. se má za to, že výzva byla doručena dne 5. 2. 2021 a od 9. 2. 2021 je žalovaný v prodlení a je povinen žalobkyni platit zákonné úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. Ve zbývající části, soud žalobu zamítnul s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy. 9. Soud pouze upozorňuje, že žalobkyně nemohla být vyzvána k doplnění důkazů, když se sama vzdala možnosti být poučena dle § 118a o.s.ř., když se z jednání omluvila. 10. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalobkyně byla úspěšná, co do 2 500 Kč, tj. 73 % a neúspěšná, co do 360 Kč a vyčísleném úroku ve výši 584 Kč (z částky 2 860 Kč od 3. 11. 2018 do 8. 2. 202, tj. 27%, tedy ji náleží 46% z celkových nákladů. Celkové náklady ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 860 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezené nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Soud tedy žalobkyni přiznal 46% z částky 1 489 Kč, tj. 685 Kč.