20 C 242/2021-135 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce žalobou ze dne 18. 10. 2021 požadoval, aby soud určil, že pozemky specifikované ve výroku I. rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“) nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalovaného, když toto zástavní právo mělo být zřízeno na základě Zástavní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a žalobcem [celé jméno žalobce] dne [datum] a zapsány v katastru nemovitostí pod V [číslo] [rok] [číslo]. K tomu uvedl, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem jako vydlužitelem a žalovaným jako zapůjčitelem smlouva o zápůjčce, na základě které měla být žalovanému poskytnuta částka 1 221 500 Kč (dále jen„ Smlouva o zápůjčce“). Tato částka měla být poskytnuta tak, že částky 193 688 Kč a 906 312 Kč měly být zaslány do tří dnů na stanovené účty a částku 121 500 Kč měl žalobce obdržet podpisem Smlouvy o zápůjčce. Stejný den byla mezi stranami podepsána Zástavní smlouva k předmětným nemovitostem. Na základě této smlouvy došlo ke vkladu zástavního práva do Katastru nemovitostí (vkladové řízení sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo]), s právními účinky ke dni 12. 5. 2016. Dne [datum] byl sepsán [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], notářský zápis č. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok], který pak byl použit jako exekuční titul, na základě kterého byla proti žalobci vedena exekuce JUDr. Milanem Makariusem pod sp. zn. 156 EX 1594/16, v rámci níž měla být vymožena pohledávka ve výši 1 221 500 Kč, a to na základě rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně č.j. 43 EXE 17/2017-28. Předmětná exekuce byla následně zastavena, a to usnesením Krajského soudu v Brně, č.j. 12 Co 149/2020-158, které nabylo právní moci dne 19. 7. 2021. Exekuce byla zastavena z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce, když žalovaný, jakožto podnikatel dostatečně nezkoumal úvěruschopnost žalobce jakožto spotřebitele. S ohledem na akcesoritu zástavního práva, je neplatná rovněž navazující předmětná zástavní smlouva, a protože zástavní právo je stále zapsáno v katastru nemovitostí, má žalobce jako vlastník předmětných nemovitostí naléhavý právní zájem na určení, že předmětné nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalovaného. Následně se žalobce dovolal neplatnosti Smlouvy o zápůjčce i z titulu porušení § 433 o.z. a dále zdůraznil, že rozporuje existenci zástavního práva dle Zástavní smlouvy, když pohledávka ze Smlouvy o zápůjčce nevznikla, a nevzniklo tedy ani zástavní právo. 1. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným skutečně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které on poskytl žalobci zápůjčku a současně byla stejný den uzavřena zástavní smlouva ve prospěch žalovaného k předmětným nemovitostem. S ohledem na skutečnost, že žalobce zápůjčku nesplácel, byla na základě notářského zápisu č. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum] sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] nařízena exekuce, když většina dlužné částky byla v rámci exekuce vymožena. Nakonec byla exekuce zastavena, když odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně, který návrh na zastavení exekuce zamítl a exekuci zastavil s tím, že smlouva měla být neplatným právním jednáním pro rozpor se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZSÚ“, proti tomuto podal žalovaný dovolání. Platnost zástavní smlouvy žalobce nenamítal. Co se týká tvrzené neplatnosti smlouvy o zápůjčce pro rozpor se ZSÚ, pak k tomu namítal, že se nejednalo o spotřebitelský úvěr, když žalovaný nevystupoval jako podnikatel, když v oblasti poskytování spotřebitelských úvěru ani nepodnikal, šlo o úvěr na bydlení, tedy je splněna výjimka podle § 2 písm. a) ZSÚ a celková částka úvěru překročila celkovou výši 1 880 000 Kč a je tak naplněna výjimka podle § 2 písm. e) ZSÚ. Dále je potřeba zdůraznit, že žalobce nevystupoval jako spotřebitel, když uvedl žalovaného v omyl, neboť žalobce neměl v úmyslu zapůjčené finanční prostředky použít pro své potřeby, ale zapůjčit je dále po předchozí dohodě třetí osobě, která mu za to měla odpustit jiný dluh. Ochrana spotřebitele nemůže vést ke zneužívání práva spotřebitelem. Část zápůjčky ve výši 193 688 Kč žalobce na bytové potřeby použil, když uhradil dluh, zajištěný zástavním právem váznoucím na předmětných nemovitostech, avšak větší část úvěru 906 312 Kč zapůjčil společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [jméno] [anonymizováno]“), se kterou byl dopředu dohodnut, což žalobce žalovanému zatajil a přiznat v této situaci žalobci ochranu poskytovanou zákonem spotřebiteli znamená aprobovat zneužití práva žalobcem. Tedy smlouva o zápůjčce je platná a s tím i zástavní právo na předmětných nemovitostech. 1. Soud nařídil jednání, na kterém byly provedeny důkazy, které označily a předložily obě strany a z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 1. Z emailu pana [příjmení], úvěrová pohotovost, ze dne 4. 5. 2016, který byla adresovaný žalovanému, soud zjistil, že pan [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno] sdělil žalovanému, že na základě dohody s ním a s panem [příjmení] jim posílá klienta – žalobce, s tím, že klient má nemovitost v hodnotě 2 000 000 a požadavek na úvěr byl na 1 mil, ale pan [příjmení] by chtěl vyšší, a to 1 100 000 Kč, s tím, že doba půjčky by byla 6 měsíců, ale vyplácelo by se dřív a číslo účtu na zbytek peněz je na [právnická osoba] [anonymizováno], protože klient má nějaké závazky, které za něj bude společnost vyplácet. 1. Mezi účastníky byla dne [datum] podepsána Smlouva o zápůjčce, zástavní smlouva a notářský zápis [spisová značka], NZ [anonymizováno] [rok] (Smlouva o zápůjčce ze dne [datum], Zástavní smlouva ze dne [datum rozhodnutí] a notářský zápis [spisová značka], NZ [anonymizováno] [rok]), na základě kterých byla žalobci poskytnuta částka ve výši 1 221 500 Kč, když částka 193 688 Kč měla být převedena na účet [právnická osoba] [anonymizováno], částka 906 312 Kč na bankovní účet [jméno] [příjmení] a částka 121 500 Kč měla být předána v hotovosti. Současně je ve smlouvě uvedeno, že poskytnutá částka má být vrácena do 6. 11. 2016 spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 219 870 Kč. V bodě 3 je uvedeno, že zápůjčka je poskytnuta„ výhradně na bytové účely“. Žalobce je ve smlouvě označen svým celým jménem, rodným číslem a adresou bytu, žalovaný je označen svým jménem, rodným číslem, adresou bytu a současně je u něj uvedeno IČO. V zástavní smlouvě je výslovně uvedeno, že zástava slouží k „ zajištění pohledávky zástavního věřitele (žalovaného poznámka soudu) vůči zástavnímu dlužníkovi ve výši 1 221 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce“. Podpisy na smlouvě byly ověřeny notářkou [anonymizováno] [příjmení]. Současně s podpisem předmětných smluv byl sepsán i notářský zápis, v rámci kterého byla uzavřena dohoda o splnění pohledávky a svolení k vykonatelnosti notářského zápisu. V době podepsání smlouvy o zápůjčce žalovaný podnikal pod [IČO], když mimo jiné mezi jeho předmět podnikání spadalo poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, když toto oprávnění ([číslo]) mu vzniklo 13. 9. 2012 a zaniklo 1. 3. 2017, přičemž provozovna v [anonymizováno] byla ukončena ke dni 15. 1. 2015 (viz výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku). Současně bylo zjištěno, že v té době [právnická osoba] [anonymizováno] podnikala v poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (viz výpis z OR, vedeného [název soudu] oddíl C, vložka [číslo]). 1. Dále soud zjistil, že žalovaný dne 9. 5. 2016 převedl na č.ú. [bankovní účet] částku 193 688 Kč a na č.ú. [číslo] částku 906 312 Kč, když tyto částky byly odeslány z podnikatelského účtu žalovaného (viz potvrzení o provedených platbách ze dne 16. 4. 2018 od Československé obchodní banky). Částka 906 312 Kč byla převedena na účet [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] výslovně se souhlasem žalobce, který byl zachycen v prohlášení ze dne [datum] 1. Z výpisu katastru nemovitostí ke dni 23. 5. 2021, [list vlastnictví], kat. území a [územní celek], [stát. instituce] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí, když na těchto nemovitostech vázne mimo jiné zástavní právo vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], sloužící k zajištění existující pohledávky ve výši 1 221 500 Kč s příslušenstvím a budoucí smluvní pokuty až do výše 1 489 100 Kč s příslušenstvím, která může vzniknout do 30. 6. 2018 ve prospěch žalovaného. 1. Usnesením zdejšího soudu č.j. 43 EXE 17/2017-420 ze dne 12. 2. 2020 soud zjistil, že návrh povinného ze dne 4. 4. 2018 na zastavení exekuce, na základě pověření Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 1. 2017, č.j. 43 EXE 17/2017-15 a ze dne 5. 1. 2018, č.j. 43 EXE 17/2017-28 se zamítá (výrok I.), řízení o návrhu povinného ze dne 13. 4. 2018 na částečné zastavení exekuce, pokud byla vedena přikázáním pohledávky povinného z účtu č. [bankovní účet] se zastavuje (výrok II.), exekuce provedená přikázáním pohledávky povinného z účtu [bankovní účet], na základě exekučního příkazu ze dne 13. 2. 2017, č.j. 156 EX 1594/16-36, s ohledně